Hlavní obsah

Analytici: Ruská ekonomika je stabilizovaný pacient. Nutné reformy od Putina nečekejme

Novinky, tov

Již čtvrté zvolení Vladimira Putina do úřadu prezidenta znamená, že se ruská ekonomika nedočká nutných reforem a nezbaví závislosti na vývozu ropy a plynu. Čeká ji tak spíše pomalejší růst či stagnace a těžko se podaří snížit vysoký podíl chudých, odhadují ekonomové.

Foto: Alexander Zemlianichenko, ČTK/AP

Po čtvrté zvolený ruský prezident Vladimir Putin zdraví své příznivce.

Článek

„Drtivé vítězství Vladimira Putina pravděpodobně přes sliby velkých reforem nepřinese Rusku zásadní změnu v hospodářské politice,” soudí hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj si stačí připomenout rok 2012, kdy Putin sliboval padesátiprocentní nárůst produktivity práce. Za posledních pět let se ruská produktivita prakticky nepohnula z místa a HDP na hlavu v dolarovém vyjádření naopak výrazně propadl – o necelých 30 procent, hlavně vlivem recese mezi lety 2014 a 2016.

„Není ale jednoduché ji odbýt jako výsledek západních sankcí. Ukazuje se, že sankce ve finále bolely a bolí konkrétní ruské byznysmeny, zatímco na klíčová odvětví neměly kritický dopad. Pro ekonomiku jako celek byl hlavním šokem propad cen ropy, které spadly od poloviny roku 2014 do konce roku 2015 o více než 70 procent. Málo diverzifikovaná ruská ekonomika, zaměřená primárně na vývoz ropy, plynu a zbrojařský průmysl, to nesla velice těžce,“ upozornil ekonom.

Koncentrace státní moci v klíčových odvětvích je brzdou modernizace
Jan Bureš, Patria Finance

Díky částečnému oživení cen ropy podle jeho slov v tuto chvíli ruská ekonomika připomíná „stabilizovaného pacienta”. Ruská administrativa se snaží využít lepších časů k budování rezerv – prostředky z prodejů ropy nad 40 dolarů za barel směřují do speciálního fondu. V důsledku toho se stabilizoval i rubl a inflace.

„Nad rámec stabilizace se v ruské ekonomice ale nic zásadního nemění a pravděpodobně ani nebude. Koncentrace státní moci v klíčových odvětvích je brzdou modernizace ruské ekonomiky, silnější domácí poptávky i snížení počtu chudých,“ dodal Bureš. Chudí nyní tvoří kolem 13 procent populace a je jich o pět miliónů více než v roce 2012.

CNN: Dalších šest let stagnace

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že HDP Ruska v příštích pěti letech poroste zhruba o 1,5 procenta za rok. Pokud ovšem dojde k dalšímu poklesu cen ropy, růst bude ještě slabší.

Znovuzvolení Putina podle komentáře serveru CNN znamená pro zemi „dalších šest let stagnace“. Zdůrazňuje také především nezdravou závislost na ropě.

„Problém je, že není vidět žádná ekonomická dynamika,“ uvedl analytik Atlantic Council Anders Aslund. „Není to prostředí příznivé pro inovace a rozvoj podnikání,“ dodal.

Ekonomická situace Ruska je důležitá i pro řadu firem v Česku, do země vedle strojírenských firem vyváží a zčásti tam také vyrábí například Škoda Auto nebo potravinářská firma Hamé. Celkově loni skončilo Rusko v žebříčku největších exportních partnerů ČR na 13. místě. Do země mířil český export za 82 miliard korun.

Reklama

Výběr článků

Načítám