Malá severská země Island už několik lete vede v žebříčku Světového ekonomického fóra s nejmenším rozdílem mezi platy žen a mužů před Norskem a Finskem.

Island chce mezeru v platech mužů a žen vyrovnat do roku 2022, loni v březnu země přijala zákon, který požaduje po státních i soukromých firmách platit zaměstnancům „bez ohledu na pohlaví, rasu, sexualitu nebo národnost“.

Ačkoli některé další země, například americký stát Minnesota, také po společnostech stejné platy za stejnou práci mužů a žen některými předpisy vyžadují, Island je první zemí, která ukládá takovou povinnost současně soukromým i státním firmám, uvedl server WEF.

Politici v této zemi s 323 tisíci obyvateli zákon podpořili loni v březnu napříč politickým spektrem. Server International Business Times přitom upozorňuje na to, že na Islandu tvoří ženy téměř polovinu poslanců.

V Česku je nerovnost výraznější

„Právní úprava zavádí mechanismy, podle kterých budou firmy a organizace oceňovat jednotlivé práce, a pak získají certifikát, když prokážou, že odměňují rovně muže i ženy,“ popsala fungování opatření Dagny Aradottir Pindová z Islandské asociace za práva žen.

Podle Eurostatu, který používá jinou metodiku než WEF, berou ženy na Islandu v průměru o 14 procent méně než muži. Rovnější platy mužů a žen než na Islandu jsou podle evropských statistiků v Itálii, Lucembursku či Rumunsku.

Češky vydělávají v průměru o 22,5 procenta méně než jejich mužské protějšky. Větší rozdíl v platech mužů a žen je v zemích Evropské unie pouze v Estonsku. V průměru za celou EU je tento rozdíl 16,3 procenta, vyplývá z dat, která loni na podzim zveřejnil Eurostat.

Rozdíl v průměrných mzdách mužů a žen jde zčásti na vrub faktu, že na nejvyšších výrazně lépe placených manažerských pozicích je více mužů než žen.