Majitelům, kteří by nedodrželi 60denní limit, bude i nadále hrozit pokuta ve výši 100 tisíc eur.

Návrh zároveň počítá s přísnou kontrolou krátkodobých pronájmů. Každý člověk, který tuto službu prostřednictvím platforem nabízí, musí zažádat o registrační číslo. To bude platit pouze dva roky, pak musí zažádat o nové.

V květnu 2016 Berlín zakázal pronájem celých bytů nebo domů přes digitální platformy. Politici, kteří zákaz prosadili, to odůvodňovali nutností bojovat proti rychlému růstu nájmů v centru německé metropole.

Sdílení domácností (anglicky homesharing) je stále populárnější jak mezi majiteli nemovitostí, tak mezi turisty. Odpůrci platformám vyčítají, že stále více lidí, kteří jejich prostřednictvím nabízejí krátkodobý pronájem, se této činnosti věnuje profesionálně a přestává jít o přivýdělek.

Sdílení, nebo digitální podnikání?
„Představme si třeba platformu na sdílení golfových holí. Golfista potřebuje své golfové hole jen určitý počet dní v roce, řekněme o víkendech, a tak se rozhodně je ve všední dny sdílet, pronajímat. Po čase zjistí, že mu sdílení vrátilo investici do holí a spící majetek mu generuje určité bohatství.

Pokud zjistí, že má více poptávek, než svým jedním balíkem holí může uspokojit, může ho napadnout pořídit si druhý balík, třetí balík. Nebo desátý a padesátý a může to prostřednictvím digitální aplikace půjčovat. Původní sdílení majetku tak může přerůst v digitální podnikání. Rozhodně bych ale neřekl, že to první je v pořádku, a to druhé v nepořádku.

Určitě bych nikomu nediktoval, že půjčovat jeden balík holí je v pořádku a 39 balíků už je v nepořádku a že od tohoto počtu si musím pořídit koncesi a každou hůl mi musí certifikovat nějaký úředník. Navíc je tu odpovědnost výrobce produktu, který investuje nemalé prostředky a je povinován rozsáhlou regulací, aby byl produkt bezpečný a dobře sloužil účelu. Nerozlišuje přitom, zda s golfovou holí bude hrát majitel, nebo jestli si ji od něj někdo půjčí,” uvedl ekonom Aleš Rod v rozhovoru pro Novinky. [celá zpráva]