„Válka proti uhlí skončila,“ řekl Scott Pruitt, muž, který v minulosti často zpochybňoval vliv lidské činnosti na globální změnu klimatu.

Včerejší Pruittův podpis znamená definitivní tečku za takzvaným plánem čisté energie.

Nynější šéf EPA opatření mimo jiné vyčítá, že americké státy nutí v soutěži producentů zvýhodňovat obnovitelné zdroje energie. „Když se nad tím zamyslíte, bylo to celé o tom, že se označili vítězové a poražení,“ vzkázal.

Scott Pruitt (na snímku z roku 2016)

Scott Pruitt (na snímku z roku 2016)

FOTO: Profimedia.cz

Podle informací, které do amerických médií unikly v předstihu, zatím zrušené regulace nenahradí žádné nové – o jejich případném zavedení by se rozhodlo až v budoucnu.

Krok dle očekávání vzbudil nevoli u bývalého vedení EPA, demokratických zákonodárců i u ekologických aktivistů.

„Nejen že zrušení plánu čisté energie bez časového horizontu či závazku zavést limit na uhlíkové emise není krokem vpřed. Je to naprostý odklon od zákonné, vědecké a morální povinnosti EPA bojovat s hrozbami provázejícími změnu klimatu,“ ohradila se proti Pruittovu rozhodnutí jeho předchůdkyně Gina McCarthyová.

Některé nevládní environmentální organizace už daly najevo, že hodlají rozhodnutí EPA napadnout u soudu.

Opatření ani nezačalo platit

Mračna nad plánem Obamovy administrativy se však stahovala vlastně už od jeho vzniku.

Opatření, které v roce 2014 zavázalo americké tepelné elektrárny k omezení škodlivých emisí do roku 2030 o třetinu stavu z roku 2005, v praxi totiž ani nikdy nezačalo fungovat. Zabraňovaly tomu četné žaloby těžebních společností i států s republikánským vedením. Na jedné z těchto žalob se podílel i sám Pruitt, tehdy jako ministr spravedlnosti státu Oklahoma.

Prezidenti Donald Trump a Barack Obama během slavnostní inaugurace

Donald Trump a Barack Obama během Trumpovy slavnostní inaugurace. Že půjde o změnu politiky, bylo jasné

FOTO: Carlos Barria, Reuters

Loni v únoru pak nejvyšší soud Obamův plán dočasně pozastavil, což tehdejší administrativa komentovala jako pouhý „výmol“ v nastoupené cestě.

S nástupem administrativy Donalda Trumpa však začalo být jasné, že opatření bude dříve či později formálně zcela zrušeno. To se potvrdilo už v březnu, když nový šéf Bílého domu pověřil EPA, aby Obamův plán prověřila a případně zrušila.

Zatímco za předchozí administrativy EPA hájila plán s tím, že v praxi může zabránit astmatickým záchvatům až 150 tisíc dětí či zabránit zhruba 6600 předčasných úmrtí, nová garnitura pozitivní zdravotní dopady zmíněného plánu zpochybňuje a Trumpova administrativa navíc tvrdí, že opuštění Obamova plánu bude mít blahodárný vliv na americký rozpočet. USA by tak prý mohly získat 33 miliard dolarů.

Opuštění plánu čisté energie každopádně znamená, že USA jen stěží naplní své závazky z pařížské klimatické dohody.