Zahraniční dluh Česka se meziročně zvýšil o 1,161 biliónu korun, vyplývá z předběžných údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Před rokem byl jeho podíl k HDP 71 procent.

„K mimořádnému nárůstu zahraniční zadluženosti došlo v letošním roce, přičemž důvodem byly spekulace zahraničních investorů na ukončení kurzového závazku ČNB. Do Česka tak přitekly obrovské objemy peněz, u kterých obchodníci očekávali a očekávají zhodnocení díky posilující koruně,” řekl Novinkám ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Tyto peníze investoři uložili buď do domácích bank nebo do českých státních dluhopisů. Ve zveřejněné statistice ČNB se tyto prostředky zobrazují jako závazky – jednou se prostě tyto peníze vrátí do zahraničí, i když tento proces bude zřejmě jen postupný.

Výjimečná situace

„Je tu ale zároveň i riziko. Pokud by přišla nějaká nová ekonomická recese, mohli by investoři stáhnout své peníze rychle. Koruna by tak mohla velmi prudce oslabit, tak jako se tomu stalo v letech 2008 a 2009. Koruna tehdy oslabila prakticky o 30 procent během několika měsíců,” upozornil Dřímal.

ČNB ukončila intervence proti koruně letos v dubnu. Předtím s přestávkami intervenovala od listopadu 2013. Intervencemi kurz držela u hranice 27 korun za euro. Po skončení intervencí koruna posílila, nyní se obchoduje za 26,10 koruny za euro.

„Letos jsme zejména v prvním kvartále byli svědky výjimečné situace, která s ukončením intervenčního režimu ČNB skončila, a stávající údaje o zahraniční zadluženosti tak nepředstavují varovný signál o potenciální zásadní makroekonomické nerovnováze. Naopak, česká ekonomika se momentálně vzácně s žádnou zásadní makroekonomickou nerovnováhou nepotýká,” komentoval ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Zahraniční dluh Česka stoupá vytrvale. Přes jeden bilión korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva bilióny korun překonal v roce 2010 a tři bilióny na konci roku 2014.