Podle vicepremiéra Dujšenbeka Zilalijeva česká firma zaslala vládě dopis s žádostí o odklad splátky 37 miliónů dolarů (asi 807 miliónů korun), kterou měla v těchto dnech uhradit. Rádio Svoboda tvrdí, že to firma zdůvodnila zásahem „vyšší moci”. Náhradní termín úhrady údajně v dopisu kyrgyzské vládě uveden není.

„Je důležité, aby vše bylo vykonáno správně, abychom u soudů neprohráli,” citovala premiéra agentura Kabar. „Máme (k výpovědi smlouvy) všechny důvody v souvislosti s tím, že jedna ze stran nesplnila závazky,” uvedl Isakov.

Vicepremiér Zilalijev na schůzi vlády smlouvu s českou firmou podle serveru 24.kg obhajoval s tím, že za Liglass Trading se zaručilo české ministerstvo průmyslu a obchodu, které „tuto společnost oficiálně podpořilo a zaručilo se za ni”. Dodal ale, že vláda nemá k prodloužení termínu splátky právní možnosti, které by vyplývaly ze zákona nebo z textu smlouvy.

Pokud se kontrakt neuskuteční, je prý připraven nést osobní odpovědnost. „Že (Liglass Trading) nezaplatí, je očividné, jinak by to už udělali. Ale před odsouzením k smrti má člověk právo posledního slova,” řekl vicepremiér bez dalších komentářů.

Žádné překvapení, reagoval Ovčáček

Podle kyrgyzského a českého tisku se za českou firmu přimlouvala i kancelář českého prezidenta Miloše Zemana. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček obvinil z podílu na vypovězení smlouvy média. „Po soustavné mediální kampani žádné překvapení,” vzkázal Ovčáček ČTK z New Yorku, kde doprovází prezidenta.

„Bohužel pro Českou republiku, a zřejmě i kvůli hysterii mediální a médií došlo k tomu, že ta firma opustila ten trh. Mě to velmi mrzí, přimlouval jsem se za to v dobré víře,” sdělil ČTK Mynář v New Yorku, kde doprovází prezidenta Zemana. „Kdo neplní podmínky výběrové řízení, a je jedno, kdo to je a kde, se nemůže divit, že je vyloučen. Padni komu padni,” dodal kancléř.

Generální ředitel společnosti Liglass Trading Michael Smelík z Kyrgyzstánu sdělil, že zatím o vládním rozhodnutí nedostal oficiální zprávu. „Jakmile ji obdržíme, vydáme tiskové prohlášení,” sdělil Smelík.

Na dostavbu kaskády, s jejímž budováním začala ruská firma RusGidro (RusHydro), vypíše kabinet novou soutěž. Podle Rádia Svoboda Zilalijev po vládním rozhodnutí novinářům řekl, že o stavbu deseti malých vodních elektráren, jejichž vybudování bylo rovněž součástí kontraktu, už projevili zájem investoři z Indie a Jižní Koreje, a také „česká společnost Energia-Pro”, pravděpodobně Energo-Pro.

Její mluvčí Hana Hikelová však označila údajný zájem skupiny za nesmysl. „Skupina Energo-Pro o této zakázce nikdy nejednala a nejedná,” řekla ČTK.

Smluvní záruka Kyrgystánu propadne

Liglass Trading letos v červenci převzal projekt budování dvou velkých a deseti menších elektráren narynské kaskády po ruské firmě RusGidro (RusHydro), s níž Kyrgyzstán smlouvu loni vypověděl, údajně pro její platební neschopnost. Podle kyrgyzské státní tiskové agentury Kabar propadne Kyrgyzstánu suma 1,147 miliónu dolarů (přes 25 miliónů korun), kterou firma složila jako smluvní záruku.

V kontraktu s kyrgyzskou vládou se česká společnost zavázala, že jako nový účastník smlouvy zaplatí částku 37 miliónů dolarů (přes 841 miliónů korun), což je hodnota dosavadních prací na narynské kaskádě, které provedla ruská firma. Získala by tím podíl ve společnosti ZAO Verchně-narynskije GES, která má projekt na starosti.

Náklady na výstavbu elektráren Akbulun a Naryn 1 jsou odhadovány na 400 až 700 miliónů dolarů (9,1 miliardy až 15,9 miliardy korun), přitom dosavadní obrat české firmy byl v řádu stovek tisíc korun. Podle informací českého tisku navíc společnost není v Česku v oboru známá a nehlásí se k ní ani ministerstva zahraničí a průmyslu.

Za firmu se přimlouval kancléř i prezident

Již dříve přitom vyšlo najevo, že kyrgyzské velvyslanectví v Rakousku a Česku uzavření kontraktu s českou firmou nedoporučilo. [celá zpráva] Přesto se za ní přimlouval prezidentův kancléř Mynář a dokonce i prezident sám. Mluvčí Hradu záležitost označoval za mediální kampaň, která „dokonce budí dojem, že může být pořádána v rámci firemního konkurenčního boje o tak obří zakázku”.

„Obrátili se na mě písemně, zda jim jsem schopen pomoci. Sepsal jsem dopis, kterých jsem za svoje působení na Hradě napsal asi dvacet,” komentoval kauzu v minulosti Mynář, který odmítá, že by z věci měl jakýkoliv prospěch. [celá zpráva] Prezident Zeman podle svých slov firmu zmínil na základě údajů ministerstva průmyslu a obchodu.