ČSÚ zveřejňuje data za věkovou kategorii mezi 15 a 64 lety. Míra nezaměstnanosti mužů v této kategorii dosahovala 2,4 procenta. Nezaměstnaných žen bylo 3,5 procenta. Celkem bylo v červenci nezaměstnaných 150,6 tisíce Čechů.

„Zaměstnanost dosáhla 73,6 procenta. Meziročně se tedy zvýšila o 1,7 procentního bodu. Nejvýrazněji stoupá u mladých,” uvedl za ČSÚ ředitel odboru statistiky trhu práce Dalibor Holý.

„Ve věkové skupině 15 až 29 let je zvláště během prázdnin patrný příliv absolventů na trh práce,” dodal.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce

ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.

Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.

Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.

Čísla statistiků jsou rozdílná proti údajům úřadů práce. Úřad práce ČR (ÚP) uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území.

Česko i nadále na špici

I ve věkové kategorii 15 až 74 let, kterou sleduje evropský statistický úřad Eurostat, Česko vykazuje míru nezaměstnanosti 2,9 procenta. Nadále je tak česká nezaměstnanost nejnižší z celé osmadvacítky.

Na druhém místě zůstává Německo s 3,7 procenta nezaměstnaných. Na třetím místě se podle Eurostatu umístila Malta se 4,1 procenta. V sousedním Polsku činí míra nezaměstnanosti 4,8 procenta, v Rakousku 5,4 procenta. Slovensko se potýká s nezaměstnaností 7,3 procenta.

Průměrná míra nezaměstnanosti v celé osmadvacítce činí 7,7 procenta, v zemích platících společnou evropskou měnou 9,1 procenta.