Podle vysokoškolské pedagožky Ilony Švihlíkové je současný model české ekonomiky dlouhodobě neudržitelný, neboť nestanoví, co je „národní zájem“, a neskýtá ani zdroje pro růst životní úrovně lidí.

KOMENTÁŘE DNE:
Totalitní, nebo ne? - O charakteru československého komunistického režimu přemítá Alexander Tomský. Čtěte zde >>
Očima Saši Mitrofanova: A pak by nastal klid na práci a bylo by líp

„V posledních 25 letech se u nás dělalo vše pro blaho zahraničních investorů. Ať už šlo o privatizaci strategických firem, ale i celých oborů, jako jsou vodárenství či plynárenství, nebo o velkorysé investiční pobídky,“ připomněla Švihlíková.

Změna tohoto stavu je podle ní možná, neobejde se ale bez stanovení cílů a priorit, a tedy bez strategického plánování, což se ovšem mezi českými politiky, kteří plánují nanejvýš od voleb k volbám, stále moc nenosí.

Nedostatečné platy

Podle někdejšího státního tajemníka pro otázky spolupráce s Evropskou unií Tomáše Prouzy (ČSSD) úspěch české ekonomiky bude ve značné míře záviset na tom, jak se bude dařit eurozóně, na níž je Česko jako prů­myslová a exportně zaměřená země existenčně závislé.

Poradce bývalého i současného ministra financí Aleš Michl připomněl dlouhodobé zaostávání úrovně mezd a platů. Zatímco v ukazateli HDP na obyvatele je ČR na 70 procentech úrovně Německa, české mzdy a platy dosahují jen 30 procent německé úrovně.

Podle Michla by bylo žádoucí stanovit si přechodné období, během něhož tuto propast budeme dohánět, a to nejlépe kombinací postupného zvyšování mezd a posilování měny.

Debatující ekonomové se shodli také v tom, že se současným podhodnoceným kurzem koruny vůči euru do eurozóny vstoupit nemůžeme. Optimální úrovní pro přijetí eura by pod­le Prouzy mohlo být 23 až 25 Kč/EUR, podle Michla možná i 20 Kč/EUR.