Článek
Podle vysokoškolské pedagožky Ilony Švihlíkové je současný model české ekonomiky dlouhodobě neudržitelný, neboť nestanoví, co je „národní zájem“, a neskýtá ani zdroje pro růst životní úrovně lidí.
„V posledních 25 letech se u nás dělalo vše pro blaho zahraničních investorů. Ať už šlo o privatizaci strategických firem, ale i celých oborů, jako jsou vodárenství či plynárenství, nebo o velkorysé investiční pobídky,“ připomněla Švihlíková.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Změna tohoto stavu je podle ní možná, neobejde se ale bez stanovení cílů a priorit, a tedy bez strategického plánování, což se ovšem mezi českými politiky, kteří plánují nanejvýš od voleb k volbám, stále moc nenosí.
Nedostatečné platy
Podle někdejšího státního tajemníka pro otázky spolupráce s Evropskou unií Tomáše Prouzy (ČSSD) úspěch české ekonomiky bude ve značné míře záviset na tom, jak se bude dařit eurozóně, na níž je Česko jako průmyslová a exportně zaměřená země existenčně závislé.
Poradce bývalého i současného ministra financí Aleš Michl připomněl dlouhodobé zaostávání úrovně mezd a platů. Zatímco v ukazateli HDP na obyvatele je ČR na 70 procentech úrovně Německa, české mzdy a platy dosahují jen 30 procent německé úrovně.
Podle Michla by bylo žádoucí stanovit si přechodné období, během něhož tuto propast budeme dohánět, a to nejlépe kombinací postupného zvyšování mezd a posilování měny.
Debatující ekonomové se shodli také v tom, že se současným podhodnoceným kurzem koruny vůči euru do eurozóny vstoupit nemůžeme. Optimální úrovní pro přijetí eura by podle Prouzy mohlo být 23 až 25 Kč/EUR, podle Michla možná i 20 Kč/EUR.