Míra nespokojenosti ubývá s rostoucím vzděláním. Nejvíce zklamáni jsou ti, kteří jsou vyučeni, mají základní školu či nedokončili další stupeň vzdělání (polovina dotázaných). Mezi středoškoláky je nespokojených 40 procent, mezi vysokoškoláky už jen 13 procent.

Před nástupem do svého prvního zaměstnání jsou mladí lidé ochotní se za prací stěhovat. Po prvních pracovních zkušenostech ale tato ochota výrazně klesá. Změnit bydliště kvůli práci by bylo ochotno v rámci Česka pouze 13 procent mladých lidí, většinou vysokoškoláků a středoškoláků.

Nejvíce jsou mladí lidé zklamáni ve svém zaměstnání v technických a výrobních oborech a ve stavebnictví.

Šok po nástupu

Ve službách zažívají největší zklamání v pohostinství, kadeřnictví a holičství. Mladé nespokojence s uplatněním jejich kvalifikace a schopností najdeme i v uměleckých a humanitních oborech. „Nástup do práce byl pro mě šok,“ řekla pětadvacetiletá sociální pracovnice Květa.

„Po letech chválení a samých jedniček ve škole jsem byla najednou kritizována, že dělám chyby. Vyložila jsem si to tak, že mi závidí vzdělání, mají staré myšlení a jsou konzervativní v přístupech. Teprve po letech praxe jsem pochopila, že chyby jsem opravdu dělala a že mi chyběly zkušenosti,“ uvedla Květa.

Mezi důvody střetů a zklamání patří často nedostatek praxe během studia, příliš velká, nerealistická očekávání včetně platu a velké sebevědomí. Problém je ale podle expertů i stav školství, příprava na budoucí povolání a zmíněná malá odborná praxe během studia, včetně nabídky studijních oborů, které neodpovídají potřebám firem.

„Stát nemůže připouštět situaci, kdy české školy chrlí absolventy, které na trhu práce nikdo nechce. Pro motivaci budoucích zaměstnanců je důležité, aby viděli perspektivu a podle ní se orientovali. Je také nutné udělat reformu středního školství,“ uvedl nedávno místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje statistika potvrzuje, že je pro mladé obtížné najít práci, ve které by svou kvalifikaci uplatnili.

„Jako zaměstnavatelé tuto zkušenost známe z praxe, snažíme se ji řešit. Jsme například průkopníky v duálním vzdělávání. Letos zahajujeme pilotní projekt v Moravskoslezském kraji, kde propojujeme firmy se školami. Naším společným cílem je přenést do školství potřebné znalosti a dovednosti, které žáci později zužitkují v praxi,“ řekl Rafaj.

Práce musí bavit

„Dlouhodobě prosazujeme podporu technického vzdělávání a jeho popularizaci včetně přípravy na uplatnění v digitální ekonomice, protože se ukazuje, že právě takto vzdělaným uchazečům umíme nabídnout zajímavou práci,“ doplnila Milena Jabůrková, členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Přemýšlel jsem, jak dosáhnout, aby zaměstnance práce ve firmě bavila, aby druhým poradili a přicházeli se zlepšovacími návrhy. A všiml si, že lidské konání řídí emoce,“ prohlásil Zbyněk Frolík, generální ředitel společnosti Linet, na nedávné konferenci Business Navigation Days.

Ve své firmě, která vyrábí nemocniční lůžka, proto Frolík vytváří z náhodně vybraných zaměstnanců ze všech oddělení týmy, které motivuje k soutěživosti a novým myšlenkám.

„Když někdo po něčem touží, překonává překážky, aby to získal. Důležité je dovést lidi k tomu, aby pracovali s vášní,“ uvedl Frolík. Díky tomu se jeho podniku daří nejen snižovat náklady, ale také neustále zlepšovat nemocniční lůžka podle potřeb těch, kteří s jejich pomocí poskytují zdravotnické služby.