Článek
V úterý 9. května dopoledne pocházelo 58 procent elektřiny vyráběné v Německu z fosilních zdrojů, zatímco u Česka to bylo 53 procent. Z toho šlo u obou zemí převážně o elektřinu vyráběnou v uhelných elektrárnách, méně pak z plynových elektráren.
V případě našich západních sousedů ale výroba elektřiny z fosilních paliv kolísá více než u Česka. Minulý týden byl tento podíl u Německa nižší než u Česka, když kvůli dobrým povětrnostním podmínkám dočasně stoupl výkon německých větrných elektráren.
Ekologicky orientované Německo se bez uhlí neobejde, protože se po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 rozhodlo k odklonu od jaderné elektřiny a postupně je uzavírá. I když vybudovalo velké větrné parky na severu země, nemůže se na ně kvůli značené kolísavosti výkonu úplně spoléhat.
Počítají s ústupem od uhlí
Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost se ale nenaplnilo strašení některých expertů a emise se po odstavení jaderných reaktorů výrazně nezvýšily. „Německé emise oxidu uhličitého jsou zhruba o čtvrtinu menší než v roce 1990. Přibližně třetina německé elektřiny připadá na obnovitelné zdroje,“ řekl Novinkám.
Upozornil také na to, že Německo počítá s postupným ústupem od uhlí. „Uvnitř německé politiky se vede debata, jak rychlé by mělo být. Zelené skupiny tlačí na větší růst obnovitelných zdrojů a rychlejší ústup od uhelných elektráren,“ uvedl Sedlák.
Nejvíce elektřiny z fosilních paliv v Evropě vyrábí Polsko (převážně z uhlí) a Estonsko, kde většinu elektřiny vyrábějí originálním způsobem - spalováním ropných břidlic.
Francie závislá na jádru
Na druhou stranu ve Francii pochází z fosilních zdrojů méně než desetina produkce elektřiny, energetika země stojí na jaderných elektrárnách.
Sedlák ale připomněl, že Francie si uvědomuje problém závislosti na jaderné energetice a v minulých letech přijala strategii snížení podílu jaderných elektráren a většího růstu obnovitelných zdrojů i snižování spotřeby.
Důvody jsou jasné: francouzské jaderné reaktory postupně stárnou a jejich nahrazení novými by si vyžádalo masivní investice. Navíc se francouzský jaderný průmysl potácí na hranici pádu kvůli nezvládnutému projektu reaktoru EPR a předražených projektů ve výstavbě ve Finsku a Francii,“ dodal.
Nejistá budoucnost uhlí
Ještě méně pak znečišťují emisemi oxidu uhličitého severské země Norsko a Švédsko. V Norsku pochází prakticky veškerá elektřina z vodních elektráren, ve Švédsku z kombinace vodních a jaderných. Z údajů je také vidět, že jižní státy jako Itálie a Španělsko už vyrábějí více než desetinu elektřiny pomocí solárních elektráren.
Server Electricitymap.org vychází z otevřených zdrojů, například sdružení Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSOE).
Budoucnost elektřiny z fosilních paliv v Evropě je nejistá kvůli sílícímu tlaku na ochranu životního prostředí z Bruselu. S postupným odklonem od uhlí počítá i česká státní energetická koncepce, podle které budoucnost patří jádru a obnovitelným zdrojům.
Nové uhelné elektrárny z těchto důvodů nehodlá budovat největší tuzemská energetická firma ČEZ. Vedení firmy i proto podpořilo prodej starší uhelné elektrárny Počerady společnosti CzechCoal miliardáře Pavla Tykače. Dozorčí rada ČEZ ale nakonec rozhodnutí o prodeji odložila. [celá zpráva]
