Objem dluhopisů držených zahraničními investory od počátku intervencí v polovině roku 2015 stoupl o 481 miliard korun. V červnu 2015 to bylo 236 miliard korun, což představovalo podíl 17,4 procenta.

„Lze předpokládat, že zahraniční investoři spekulující na posílení koruny po konci kurzového závazku drží zejména dluhopisy kratších splatností, které mají v tuto chvíli záporné výnosy,” sdělil Novinkám hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

„V ostatních středoevropských zemích je přitom podíl zahraničních držitelů menší. V Polsku činil v únoru 32,8 procenta, v Maďarsku aktuálně 12,5 procenta a na Slovensku v březnu 42,7 procenta,” připomněl pro Novinky ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Země s nejvyšším podílem cizích investorů

„Česko se tak v březnu stalo zemí s nejvyšším podílem zahraničních investorů v dluhopisech v rámci středoevropského regionu,” podotkl.

Podle Dřímala nicméně zájem zahraničních investorů představuje riziko do budoucna. „Pokud se někteří zahraniční vlastníci českých obligací rozhodnou je prodat, mohou výnosy poměrně prudce vzrůst. To se týká především dluhopisů s krátkými splatnostmi, kde je koncentrace zahraničních investorů největší,” varoval Dřímal.

„Po konci kurzového závazku začali zahraniční investoři dluhopisy se záporným výnosem prodávat, a jejich výnosy tak postupně vzrostly a dostaly se do méně záporných úrovní. Neočekáváme však jejich skokový růst do výrazně kladných hodnot, jelikož o ně budou mít poté zájem domácí finanční instituce, pro které dluhopisy se záporným výnosem nebyly dostatečně atraktivní,” dodal k tomu Seidler.