Článek
Činnost těžebního závodu Geam ale nekončí – zabývat se bude zahlazováním hornické činnosti. Podzemí odborníkům navíc v dalších letech pomůže prozkoumat horniny pro plánované hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR, v provozu zůstane i chemická úpravna rud.
„Dnešním dnem se uzavřela kapitola dobývání uranu v této republice. Na jak dlouho se uzavřela, je otázka," řekl Tomáš Rychtařík, ředitel státního podniku Diamo, pod nějž Geam spadá.
Ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) uvedl, že ložisko Rožná bylo vytěženo racionálně, získaný uran posloužil české jaderné energetice. Otevření uranového dolu u Brzkova na Jihlavsku se podle něj nechystá.
„Stát by měl být dobrým hospodářem a neměl by si uzavírat cestu k potenciálním zdrojům nerostných surovin, nicméně v tuto chvíli určitě těžba z ložiska Brzkov není na pořadu dne," řekl. Proti těžbě na Jihlavsku ale dlouhodobě vystupují ekologové i místní občané.
Výzkum pro úložiště jaderného odpadu
Důl Rožná bude napříště sloužit jako podpora rozsáhlého pracoviště Bukov, které horníci Geam vyrazili v podzemí v posledních letech. Vědci tam budou pracovat nejméně do roku 2025. Toto pracoviště Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ještě není dokončeno.
„V rámci výzkumných prací a jejich rozvoje zde bude ještě vyraženo mnoho podzemních děl," doplnil Rychtařík. Dokud bude výzkumné pracoviště v provozu, nebude důl zatopen.
Ředitel Diama připomněl, že Kraví hora v okolí Rožné je jednou ze sedmi lokalit v Česku vytipovaných správou úložišť pro stavbu samotného úložiště.
Ložisko uranových rud Rožná bylo objeveno v roce 1956, těžba tam byla oficiálně zahájena o rok později hloubením těžní jámy R1. Od té doby bylo z dolu vyvezeno téměř 17 miliónů tun rudy, která obsahovala zhruba 20 tisíc tun uranového kovu.
Důlní patra zasahují až 1,2 kilometru pod povrch. Uzavření hrozilo dolu v minulosti vícekrát, usnesením vlády byla těžba několikrát prodloužena. S konečnou platností rozhodl kabinet o uzavření dolu loni v lednu.