Článek
„ČNB v listopadu skoupila při obraně kurzového závazku eura v objemu pouze 524 miliónů eur, tedy zhruba 14 miliard korun. Oproti téměř čtyřem miliardám eur (v přepočtu asi 108 miliard korun) v říjnu se jedná o výrazný pokles. Za tímto vývojem stojí jak zřejmě vybírání zisků z předchozích spekulací, tak především zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA,” řekl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Po této události koruna podle něj oslabila – zřejmě v reakci na úprk některých investorů zpět do bezpečného přístavu amerického dolaru. ČNB tak nemusela po zbytek měsíce vůbec intervenovat, protože kurz koruny se pohyboval v bezpečné vzdálenosti od hranice 27 korun za euro.
Konec intervencí by mohl zlevnit dovolené
Jak potvrdil i ekonom ING Jakub Seidler, po výhře Trumpa tlak na kurzový závazek dočasně polevil a listopadové intervence tak patřily mezi ty nižší. V prosinci ale podle jeho odhadů ČNB intervenovala opět výrazněji a aktivita ČNB na trhu je patrná i dál.
„Lze očekávat, že se bude postupně zvyšovat s růstem očekávání blížícího se ukončení kurzového závazku,” uvedl.
Intervence ČNB zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 koruny za euro. Od té doby intervenovala v objemu za více než 800 miliard korun. Podle prohlášení ČNB a odhadů ekonomů ukončí centrální banka intervence zřejmě ve druhém nebo třetím čtvrtletí letošního roku.
Podle některých odhadů může koruna po ukončení intervencí posílit až k 25,50 koruny za euro. Čeští turisté i cestovní kanceláře doufají, že se by tak mohlo stát ještě v průběhu letních prázdnin, protože by se jim tím zlevnila útrata v zemích, kde se platí společnou evropskou měnou.
