Článek
„Smyslem předběžného opatření nebylo, aby se prezident podíval do Ankary, to by tam mohl jet i jako turista. Smyslem bylo učinit prezidenta republiky součástí delegace v intencích dosavadní praxe, z čehož může vyplynout, že má být jejím vedoucím, ale také nemusí,“ řekl Novinkám Kysela, který byl v minulosti Pavlovým poradcem.
Letošní summit NATO se koná v turecké Ankaře 7. a 8. července. Jedním z jeho hlavních témat mají být obranné výdaje, jejichž výši Česko dlouhodobě nedodržuje.
Babišova vláda, která prezidentovi minulý týden na poslední chvíli na vrcholné setkání Aliance zajistila akreditaci, si podle Kysely přizpůsobuje nařízení soudu o tom, že nemá prezidentovi v účasti bránit či ji ztěžovat.
„Vláda má pocit, že žádné překážky neklade. Ale z hlediska toho, co dělá, tak to moc nevypadá, že by se prezident skutečně summitu aktivně účastnil,“ uvedl Kysela. Narážel na fakt, že podle rozhodnutí kabinetu má v čele delegace být Babiš a hlava státu se nemá účastnit ani jedné ze dvou vrcholných akcí summitu, tedy neformální večeře lídrů a jednání Severoatlantické rady.
Ústavní soud se přitom v odůvodnění odvolával i na zavedenou praxi, při které se prezidenti summitů účastnili, a to právě v čele delegace. Neustanovení prezidenta šéfem delegace zavedenému protokolu neodpovídá. Prezident je nejvyšším ústavním činitelem státu, premiér je až čtvrtý, za předsedy obou komor Parlamentu.
Podle Pavlíčka ale Pavel nárok na vedení delegace nemá. „Ústavní soud neřekl, že prezident má být v čele. V žalobě se toho ani nedomáhal, chtěl se pouze účastnit. Jakmile mu Ústavní soud dal za pravdu, tak dále navyšoval své požadavky nad rozhodnutí o předběžném opatření,“ konstatoval. Předběžné opatření soudu se podle něj týkalo pouze účasti jako takové, nikoliv role, kterou má prezident na setkání představitelů NATO sehrát.
Napjaté vztahy byly, účast nebyla problém
Advokát Tomáš Nahodil specializující se na ústavní a správní právo se domnívá, že rozhodnutí vlády je v rozporu i s předpisy NATO.
„Usnesení vlády nadále stojí v protikladu k českému národnímu diplomatickému protokolu i diplomatickému protokolu NATO, dle nichž je za vedoucího delegace vždy pokládán její protokolárně nejvýše postavený člen,“ řekl Novinkám.
Pavel se podle něj může ve sporu s vládou opětovně obrátit na Ústavní soud a ten může případně za neuposlechnutí příkazu uložit pořádkovou pokutu až do výše sto tisíc korun, a to i opakovaně.
Prezidenti se v pozici vedoucího delegace vrcholných jednání NATO účastní pravidelně od vstupu Česka do NATO. Jedinou výjimkou byl prezident Miloš Zeman, který byl v roce 2022 zdravotně indisponován. Překážkou nebyly ani leckdy napjaté vztahy mezi předsedou vlády a hlavou státu.
Zavzpomínal na to někdejší premiér a šéf ODS Mirek Topolánek. „Summit NATO v Bukurešti. Klaus nesnáší Topolánka, Schwarzenberga, Parkánovou. Topolánek nemusí Klause. Má rád Karla. Ostatní v delegaci se snášejí. Hlavou delegace je Klaus. Pozici vlády prezentuje Topolánek,“ uvedl na sítích.
Summit NATO v Bukurešti. Klaus nesnáší Topolánka, Schwarzenberga, Parkánovou. Topolánek nemusí Klause. Má rád Karla. Ostatní v delegaci se snášejí. Hlavou delegace je Klaus. Pozici vlády prezentuje Topolánek.
— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) June 29, 2026
Řekněte mi, kde je kurva problém? Jste se všichni posrali? pic.twitter.com/BS3xaMNZFD


