Článek
Zacharovová poukázala podle agentury TASS na informace zveřejněné na oficiálních stránkách NATO včetně zastoupení aliance na Ukrajině a o oznámení nového tendru na vývoj pokročilých zbraňových systémů na základě ukrajinských bojových operací proti Rusku.
„Jde mimo jiné o vývoj zbraňových systémů určených pro intenzivní útoky a dlouhodobé zneškodnění ruských letišť a leteckých základen včetně těch hluboko ve vnitrozemí naší země,“ upozornila Zacharovová.
„Bezohledné a agresivní akce osy Ukrajina-NATO dávají ruské armádě další důvody k tomu, aby věnovala zvláštní pozornost všem společnostem podílejícím se na vývoji a výrobě zbraní, které jsou, nebo budou použity proti Rusku,“ pohrozila. „Právě z tohoto hlediska budeme hodnotit současnou situaci a vyhlídky na její další eskalaci,“ varovala mluvčí.
Zacharovová měla na mysli zakázku na výběrové řízení v rámci inovační výzvy NATO. Jejím cílem je získat koncepty a technologie, autonomní či ovládané, pro dlouhodobé narušení letištní infrastruktury včetně drah, skladů paliva, munice a samotných letadel.
Projekt podle zadání dává přednost různým bezpilotním systémům nebo vyčkávací munici schopné létat v prostředí s odepřeným signálem a vypořádat se s problémy s elektronickým bojem. Soutěž, kterou provází odměna ve výši 250 tisíc eur (přes šest milionů korun), jež bude rozdělena rovnoměrně mezi maximálně tři vítěze, Zacharovová automaticky vztáhla proti Rusku.
Podle ní Severoatlantická aliance „postupně ztrácí poslední zbytky racionality a stále více sklouzává do zóny zvýšeného rizika a snaží se vytěžit maximum z Ukrajiny“. Zacharovová vyjádřila obavy, že se stává „zkušebním polem“ pro stávající i budoucí vojenské technologie a bojové systémy. Nezmínila však, že Ukrajina se již pátým rokem brání agresi ze strany Ruska, které využívá všechny konvenční zbrojní systémy včetně bezpilotních, jež má k dispozici.
Podceňují nebezpečí eskalace
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí také rozhořčilo, že stratégové NATO zcela ignorují ničivé důsledky takového „testování“ pro samotnou Ukrajinu. Podle ní také „vážně podceňují nebezpečí další eskalace ukrajinské krize“ a neuvědomují si, že Kyjev se snaží zatáhnout NATO do přímého ozbrojeného konfliktu s Ruskem, aby „zachránil svou zoufalou pozici na bojišti“.
V Rusku se přitom stále silněji šíří znepokojení nad dosahem a dopadem ukrajinských dronových útoků v týlu Ruska, které vyústily v palivovou krizi po celé zemi a vyhlášení nouzového stavu na Krymu. Problémy s motorovou naftou a benzínem připustil i ruský prezident Vladimir Putin.
Podráždění zastánci tvrdé linie na něj přitom naléhají, aby „opustil diplomacii“ a na Ukrajině přitvrdil. Nejradikálnější z nich hovoří dokonce o použití taktických jaderných zbraní.
