„Situace se trochu zlepšila, ale roky je to vesměs stejné,“ řekl Právu Plichta. Uvedl, že podle zkušeností ČFPB a dalších organizací je v Česku milión lidí, kteří mají malé příjmy, hrozí jim ztráta střechy nad hlavou nebo je škrtí exekuce, ale na jídlo pořád mají, jen se musí uskromnit.

„Těch, které skutečně trápí hlad a denně to řeší, může být podle našich odhadů dvě stě tisíc. To jsou primárně ti, kteří naši pomoc potřebují,“ dodal Plichta.

Nejohroženější skupiny – tedy kromě těch lidí, co přebývají přímo na ulici – jsou senioři a osamocené matky s dětmi žijící v azylových domech a s podporou Armády spásy. Jejich jídelníček vypadá podle ředitele ČFPB trochu jako v době totality.

Sám bych nevěřil, jakou radost dokážou mít děti z ovoce v 21. století, kdybych to neviděl.Martin Plichta, ředitel ČFPB

„Samozřejmě neutrácejí za maso. To mají jen svátečně. Drahé jsou pro ně i ovoce a zelenina. Kupují ty nejméně kvalitní potraviny. Často mají v kuchyni brambory, zelí, pečivo. Sám bych nevěřil, jakou radost dokážou mít děti z ovoce v 21. století, kdybych to neviděl,“ svěřil se redakci Plichta a popsal nedávný zážitek z jednoho z azylových domů v Praze.

„Přijeli jsme s potravinami a navštívili i paní, která tam žije se třemi dětmi. Podávali jsme jim jablka a banány a ony měly neuvěřitelnou radost. Byly z ovoce nadšené, z toho jsem byl vážně až otřesen,“ přiznává ředitel federace potravinových bank.

Češi pomáhají

Na pomoc těmto lidem pořádá několik neziskových organizací Národní potravinovou sbírku, koná se v sobotu 12. listopadu.

Je celkově už čtvrtá v pořadí a soudě podle zvyšujících se počtu účastníků si Češi tíživost situace některých svých sousedů uvědomují. Říjnový průzkumu agentury Ipsos ukázal, že se letos sbírky má v úmyslu zúčastnit už zhruba čtvrtina Čechů.

V roce 2013 se vybralo 66 tun potravin, o rok později 173 tun na 350 tisíc porcí jídla, loni už 236 tun potravin.

Speciální reprezentativní výzkum ukázal mimo jiné i to, že šest z deseti dotázaných je ochotno kupovat prošlé potraviny za zvýhodněnou cenu. Nakupování prošlých potravin za zvýhodněnou cenu jsou nejvíce otevření mladí do 29 let.Tomáš Macků, agentura Ipsos

Pro dárce to znamená zajít do jednoho z 659 účastnících se obchodů po celé ČR, nakoupit potraviny ze seznamu a odevzdat je do předem připravených krabic dobrovolníkům v areálu obchodu.

V minulých letech pomohly tyto potraviny statisícům lidí, mezi nimi byla třeba i paní Karla, která je na mateřské dovolené a využívá služeb Armády spásy. „Nebýt této možnosti, bylo by mnohdy pro mě velice těžké vyžít. Když jsem nemusela kupovat všechno jídlo, mohla jsem lépe zabezpečit další potřeby dětí a jsem za to opravdu vděčná,“ děkovala organizátorům matka samoživitelka.

Na jídle šetří ovšem i lidé, které k tomu ekonomická situace úplně nenutí. Nejčastěji mladí. „Speciální reprezentativní výzkum ukázal mimo jiné i to, že šest z deseti dotázaných je ochotno kupovat prošlé potraviny za zvýhodněnou cenu. Nakupování prošlých potravin za zvýhodněnou cenu jsou nejvíce otevření mladí do 29 let,“ doplnil Tomáš Macků z agentury Ipsos.