Na zkrachovalý projekt půjde 3,8 miliardy korun. K 1,27 miliardy z loňského roku musí letos české finance přihodit ještě další 2,554 miliardy korun.

„Jedná se o jednoho z kostlivců, které zanechaly naší vládě předchozí pravicové kabinety,“ řekl Právu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Jak dodal, úvěr byl schválen v roce 2011, ale již na podzim 2013 konstatovala Česká exportní banka problémy a zastavila čerpání úvěru. Od té chvíle banka podle premiéra aktivně hledala řešení ve formě nových partnerů nebo garancí. Bližší podrobnosti sdělit nechtěl, protože případ šetří na základě podnětu České exportní banky (ČEB) policie.

Babiš: Hrají si na export a platí stát

„To je jen jeden projekt, ale naši předchůdci s ministrem financí Miroslavem Kalouskem nám zanechali dědictví ČEB, které za čtyři roky vytáhne ze státního rozpočtu celkem 18,4 miliardy korun. Když to přepočítám na důchody, tak je to pět stovek měsíčně pro jednoho důchodce,“ řekl Právu Babiš. „Kroutí mi to jako ministrovi financí prsty, ale zaplatit musím,“ dodal.

Proto předloží vládě návrh na poskytnutí přes 2,5 miliardy z letošní vládní rozpočtové rezer­vy roku 2016 na úhradu ztráty z podpořeného financování pro ČEB.

Kroutí mi to jako ministrovi financí prsty, ale zaplatit musímministr financí Andrej Babiš

„Jiné řešení není. Tak špatně se to v minulosti vyjednalo a my nemáme jinou šanci než to uhradit. Dohlíží na to Česká národní banka,“ prohlásil Babiš. Podle něho je systém, kdy za úvěry poskytnuté ČEB ručí státní pojišťovací společnost EGAP, „zvrhlý“. „Oni si hrají na export a stát to pak musí zaplatit,“ prohlásil ministr financí.

Kalousek: Tak to zrušte, ale pak budou některé projekty mrtvé

Podle jeho předchůdce, šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska, nepostrádá Babišova argumentace logiku.

„Na jejím konci ale musí být řečeno, že se ČEB a EGAP zruší. Exportéři pak budou muset spoléhat na komerční banky a pojišťovny, které budou posuzovat míru rizika jako komerční instituce. A tak některé projekty profinancovány nebudou a budou mrtvé,“ řekl Právu Kalousek s tím, že k případu nezná konkrétní fakta, a tak ho nebude komentovat.

„ČEB je standardní institut na podporu exportu,“ pokračoval Kalousek. „Spolu s EGAP profinancovávají projekty, které by komerční banky pro velkou míru rizika financovat odmítly. Je-li tam nějaká míra rizika, kterou stát na sebe bere, aby podpořil export, tak se nesmíme divit, že to riziko se stane realitou,“ dodal pro Právo Kalousek.

Podle něho obě instituce mají své orgány, postupují podle zákona o bankách a o pojišťovnictví a ministři v nich mají malé pravomoci. Odpovědnost tak nesou přímo členové orgánů těch institucí, míní exministr financí.

Ani Putin nepomohl

Elektrárna Poljarnaja se začala stavět v roce 2011 a dokončena měla být za tři roky. Hotova není dodnes. Nepomohla ani loňská květnová intervence prezidenta Miloše Zemana u jeho protějšku Vladimira Putina. Putin tehdy v Moskvě prý pomoc přislíbil.

Jde o projekt za 335 miliónů eur, tedy za více než devět miliard korun. Hlavním dodavatelem technologického zařízení byla otro­kovická firma PSG. Ta odstoupila od smlouvy, když ČEB přeru­šila financování, protože ruský investor porušoval úvěrovou smlouvu.

Sobotka: Chceme eliminovat škody

„Naším cílem je dát věci do pořádku. Proto se bude dalším vývojem v ČEB a EGAP zabývat říjnová porada ekonomických ministrů,“ uvedl Sobotka.

Návrh řešení má dát ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

„V zájmu státu je eliminovat hospodářské škody, nicméně projekt v současné době nepůsobí dojmem, že by bylo možné ho dokončit s kladnou hospodářskou bilancí,“ uzavřel premiér.