Oprávněné orgány, například policie se souhlasem státního zástupce a finanční a celní správy, nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí. Centrální evidence účtů by jim měla umožnit zjištění informace takřka obratem.

„Odpadne tím plošné dotazování řádově desítek institucí, jako je tomu nyní, minimalizuje se riziko úniku informací v citlivých kauzách,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Registr nebude obsahovat údaje o zůstatcích na kontech. Na vstupy do evidence bude podle návrhu zákona dohlížet sněmovní komise.

Podobný systém již funguje i v jiných evropských státech, například ve Francii, Španělsku, Německu, Rumunsku nebo v Itálii, uvedlo při předkládání zákona ministerstvo financí. Argumentovalo také tím, že zřízení takového registru doporučuje nová směrnice EU a má je v návrhu „protiteroristického balíčku“ Evropská komise.

Kritici mluví o šmírování

Centrální registr začne fungovat po 16 měsících od uvedení zákona v platnost, tedy v první polovině roku 2018.

Zřízení registru již dříve kritizovala hlavně ODS a také Ivo Valenta (za Stranu soukromníků), který mluvil o státním dohledu a o šmírování.

"Bude otázkou času, kdy se budou registrovat zůstatky na účtech a dispoziční práva," řekla senátorka Veronika Vrecionová (ODS), která na konci srpna navrhovala s Valentovou podporou zamítnutí normy.

Kritici také varovali před možným zneužitím údajů a obchodováním s nimi.

Prezident Zeman v úterý podepsal také doprovodnou předlohu, která mění například trestní řád. Jeho úprava umožní už v přípravné fázi trestního řízení zjišťovat prolomením bankovního tajemství majetkové poměry podezřelých.