Za nečekaně slabým výkonem třetí největší ekonomiky světa stojí slabý vývoz, nižší výdaje domácností a menší investiční náklady firem. Japonské akcie po zveřejnění dat klesly.

Výsledek je zároveň horší než odhady ekonomů, kteří v anketě agentury Reuters předpokládali růstové tempo ve druhém kvartálu 0,7 procenta a meziroční růst 0,2 procenta.

"Celkově to vypadá, že ekonomika stagnuje. Spotřební výdaje jsou slabé kvůli nízkému růstu mezd," řekl agentuře Reuters ekonom společnosti Mizuho Securities Norijo Mijagawa.

Podobného názoru byl ekonom společnosti SMBC Friend Securities Mari Iwašita, podle kterého táhly ekonomiku vzhůru jen veřejné výdaje a investice do bydlení.

Podpora za tři bilióny

Vláda v Tokiu na začátku srpna schválila rozpočtová opatření v hodnotě 13,5 biliónu jenů (3,2 biliónu Kč), která mají podpořit růst ekonomiky. Stimulační kroky zahrnují například investice do infrastruktury či finanční příspěvky lidem s nízkými příjmy. [celá zpráva]

Poslední údaje ale podle pozorovatelů poukazují na těžkosti, kterým japonští činitelé čelí ve snaze udělat definitivní tečku za dvěma desetiletími deflace, tedy dlouhodobým poklesem cenové hladiny.

Japonská centrální banka rozšířila v červenci svá stimulační opatření na podporu růstu a zrychlení inflace. Čelí ale tlaku, aby k dalším podpůrným krokům přistoupila už příští měsíc, kdy bude vyhodnocovat účinky podpůrné politiky.

Firmy se bojí investovat

Spotřeba japonských domácností, která představuje zhruba 60 procent celkové ekonomické aktivity, vzrostla od dubna do června o 0,2 procenta po růstu o 0,7 procenta v předešlém kvartálu.

Kapitálové výdaje firem, tedy jejich investice do stálého majetku, klesly o 0,4 procenta po propadu o 0,7 procenta v předešlém čtvrtletí. Podle pozorovatelů to naznačuje, že nejistota spojená s růstem světové ekonomiky a nepřesvědčivé domácí trhy odrazují firmy od větších výdajů.

Japonský ministr financí Taró Aso v pondělí po zasedání vlády prohlásil, že je důležité, aby Tokio pokračovalo ve strukturálních reformách na podporu růstu. Zmínil se také o záporných úrokových sazbách centrální banky, které podle něj příznivě ovlivňují náklady na financování firem.