"Z taktických důvodů, abychom nemařili průběh vyšetřování, nebude ministerstvo nyní sdělovat další podrobnosti," řekl Žurovec.

V letech 2004 a 2005 byl ministrem financí nynější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Podle předsedy vlády měl emise eurobondů z let 2004 a 2005 v kompetenci příslušný útvar ministerstva financí a vyjadřovala se k němu i centrální banka.

Nejsem si vědom žádných skutečností, které by měly postup odborného útvaru po 12 letech zpochybňovat předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD)

„Nejsem si vědom žádných skutečností, které by měly postup odborného útvaru po 12 letech zpochybňovat,” sdělil Sobotka. Podané trestní oznámení podle něj musí policie nezávisle a důsledně prošetřit.

V roce 2009 ministerstvo vedl Miroslav Kalousek (TOP 09) a po něm Eduard Janota.

Kalousek řekl, že si je jistý tím, že se ho záležitost týkat nemůže. Je přesvědčen o tom, že jde o „Babišův mediální humbuk”, aby odvedl pozornost od svých skutečných problémů.

Interní audit ministerstva financí podle mluvčího některé transakce shledal jako pochybné. K podobným závěrům dospěla kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky úřad zveřejnil v polovině března, uvedl Žurovec.

"Za účelem vyvrácení anebo potvrzení pochybností plynoucích jak z auditní zprávy, tak ze zprávy NKÚ se ministerstvo financí rozhodlo obrátit na orgány činné v trestním řízení," dodal mluvčí.

Kalousek: Po bitvě je každý generál

Kalousek dále upozornil, že neviděl audit ani text trestního oznámení. V roce 2009 odcházel z ministerské funkce ještě před polovinou roku. "Vím, že v roce 2010, když jsem se vrátil, jsem nebyl příliš spokojen s výkonem odboru státního dluhu a že jsem tam udělal zásadní personální změnu. Ale ta nespokojenost se určitě netýkala věcí, ve kterých bych spatřoval trestný čin," řekl Kalousek.

Při zpětném pohledu se přitom podle Kalouska řízení státního dluhu hodnotí úplně jinak, než když se pro budoucnost odhadují možné vývoje měnového kurzu nebo úrokových sazeb.

"Když se někdo podívá zpět, může něco vidět jako nevýhodné, ale ti, co rozhodovali, vždy čelili poměrně výrazné nejistotě a museli zvažovat různá rizika. Byl bych strašně opatrný říkat něco o úmyslné trestné činnosti, to bych si opravdu netroufl," zdůraznil Kalousek.

Nevýhodný dodatek

NKÚ v březnové zprávě poukázal na dodatek ke smlouvě o swapové operaci z roku 2009, kvůli kterému podle kontrolorů platí Česká republika na úrocích přes 200 miliónů korun ročně víc, než kdyby dodatek neuzavřela. S dodatkem je roční úrok 3,2 procenta z 243,2 miliónu eur (6,6 miliardy korun), bez něj by byl úrok v současné době nulový.

Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že za sjednání dodatku zodpovídají lidé, kteří už na ministerstvu nepracují.

Kontrolní zpráva NKÚ také zmínila finanční rezervu, kterou ministerstvo financí dříve vytvářelo pro případ, že by se mu nedostávalo peněz na financování státního dluhu, například kvůli nepříznivé situaci na finančních trzích. Podle kontrolního úřadu rezerva zatěžovala státní kasu úroky z dluhopisů, z jejichž prodeje rezerva vznikala.