České firmy sice chápou důvody, které vedly Evropskou unii v roce 2014 k zavedení sankcí vůči Ruské federaci. Jejich zavedení a následná odvetná opatření ruské vlády ovšem silně poškodily jejich obchody a investice v Rusku.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

Podle názoru více než dvou třetin jejich zástupců by proto mělo být jednou z priorit vlády ČR úsilí o omezení či úplné zrušení sankcí, uvedl SP ČR ve svém prohlášení.

„Sankce poškozují obchodní vztahy s Ruskem a většině průmyslových firem vadí,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Zástupci více než stovky firem převážně s vazbou na ruský trh v anketě odhadují ztráty způsobené sankcemi na dohromady 23 miliard korun. Jde jednak o ztrátu konkrétních zakázek, ale i o ztrátu důvěry či kontaktů s ruskými partnery.

„Proti zrušení sankcí se naopak vyslovilo jen 13 procent respondentů, téměř polovina z nich navíc neměla v teritoriu žádné aktivity, a tudíž jim zavedení sankcí nepřineslo žádné ztráty,” uvedl mluvčí SP ČR Jiří Janda.

Nové trhy našla jen menšina firem

Firmy se výpadek zakázek snaží vyvážit zvýšením odbytu v Česku a sousedních zemích EU, ale také například v  Kazachstánu, Íránu, Indii v USA nebo Číně. To se ale podařilo necelé polovině z nich.

Třetina firem z těch, které zaznamenaly finanční ztráty v důsledku sankcí, uvedla, že ruský trh je pro ně nenahraditelný a dodávají na něj specifické zboží. Navíc ve strojírenství existuje silná globální konkurence a trhy jsou již rozdělené.

Sankce nepřímo dopadají i na firmy, kterých se zákaz vývozu netýká. Vedle nízkých cen ropy totiž oslabují ruskou ekonomiku a poptávku. Výraznému propadu odbytu na ruském trhu se nevyhnul ani český výrobce Škoda Auto.

Jurečka: Jednou můžeme být anektovaní my

Rusko v reakci na sankce zavedlo dovozní embargo i na řadu zemědělských výrobků. K tomu, aby Evropská unie sankce vůči Rusku ukončila, vyzval i prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. „Zemědělci neprodávají zbraně, ale potraviny,” řekl už dříve Toman.

„Já sice názor Agrární komory jako nevládní organizace do jisté míry chápu. Ale pro mě je ta ruská agrese nejvyšší prioritou. Nelze vyměnit lidská práva za to, že budeme vyvážet zemědělské zboží do Ruska. Zvlášť, když naše země má negativní zkušenosti z let 1938 nebo 1968. Jednou můžeme být anektováni i my,” řekl v narážce na ruskou anexi Krymu v nedělních Otázkách Václava Moravce ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Podle něj musí Česko postupovat v souladu s Evropskou unií. „Když vezmeme v úvahu pobaltské země, jejich vývoz do Ruska činil až 60 procent celkového exportu. A taky neprotestují. Tak nevím, proč bychom my měli,” citovala ČTK Jurečku, podle kterého jsou řešením částečně kompenzace a přesunutí exportu do jiných zemí.

Mlékárenské firmy se například víc snaží prosadit v arabských zemích, na propagaci přispěla i EU. [celá zpráva]