Článek
Pokud novela projde včas celým schvalovacím procesem, měla by začít platit 1. července letošního roku. Útvar ministerstva financí pro boj proti praní špinavých peněz si od širšího okruhu spolupracujících institucí slibuje vyšší počet hlášení o podezřelých obchodech. Těch loni útvar dostal 1267 a vytěžil z nich 115 trestních oznámení na finanční transakce za zhruba 1,5 miliardy korun.
Počet hlášení podezřelých obchodů loni ve srovnání s rokem 2001 klesl. Ředitel útvaru Karel Korynta to připisuje především tomu, že se instituce již naučily rozlišovat běžné podvody od obchodů ukazujících na praní špinavých peněz.
Naopak počet trestních oznámení loni vzrostl a většinu z nich útvar podal na občany České republiky. Zhruba 80 procent hlášení o podezřelých operacích dostává analytický útvar od bank. Dalších zhruba 15 procent hlášení pochází od institucí kapitálového trhu.
Za praní peněz nikdo odsouzen nebyl
Za sedm let fungování finančně analytického oddělení ministerstva financí v ČR dosud nikdo nebyl za praní špinavých peněz odsouzen, ale v souvislosti s šetřením útvaru byly vyneseny rozsudky pouze za prvotní činy jako podvod či krácení daně. I v jiných zemích jsou případy odsouzení za praní peněz řídké.
Podle Korynty peníze určené k "vyprání" v ČR na rozdíl od jiných zemí nepramení ani tak z drog nebo prostituce, ale spíše právě z podvodů, krácení daní, pašování či zneužívání informací v obchodním styku. To, že Česká republika není prádelnou špinavých peněz, dokládá i její absence na černé listině zemí, které tento nešvar nedostatečně potírají.