Hlavní obsah

Bratrovražedný boj řetězců v Česku skončil, zažívají zlaté časy

Novinky, Tomáš Volf

Obchodní řetězce v Česku se těší miliardovým ziskům. Lidé po odeznění krize víc nakupují, obchody těží i ze zlevnění potravinářských komodit a pohonných hmot. Navíc v posledních deseti letech odpadlo několik konkurentů.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Obchody Kaufland a Lidl, které patří do stejné německé skupiny, loni v Česku vydělaly dohromady téměř pět miliard korun. V případě Kauflandu zisk stoupl o třetinu. [celá zpráva]

Zisky rostou i řetězcům Billa a Penny Market. Ztrátové je jen britské Tesco, které se potýká s problémy globálně - v Česku mu ale tržby loni stouply na 41,7 miliardy korun.

Menší konkurence

Podle ekonomky Markéty Šichtařové ze společnosti Nextfinance k výdělkům řetězců pomáhají dva faktory.

„Zaprvé loni a letos máme rekordní hospodářský růst, tedy samozřejmě je velmi vysoká soukromá spotřeba, což se zase promítá do tržeb řetězců. Zadruhé se značně změnilo i spotřebitelské chování. Lidé se naučili víc chodit do velkých nákupních center, kde mají vše pod jednou střechou. Nesmíme také opomenut, že některé řetězce odešly, a tudíž trochu polevila cenová válka mezi nimi,” řekla Novinkám.

Před deseti lety byla ve více než miliardové ztrátě například belgická Delvita. Tu v roce 2007 koupila německá Rewe, která její prodejny předělala na Billy. Ve stejném roce z Česka s rekordní ztrátou odešel i francouzský Carrefour, jeho obchody přezvalo Tesco. [celá zpráva]

Maloobchodu hraje do noty v posledních letech zlevňování potravinářských komodit, které nepřenášejí v plné míře do cen pro klienty
Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit

Už o dva roky dříve zrušil v Česku supermarkety rakouský Julius Meinl, vznikly z nich většinou Alberty. Později skončily také obchody Plus Discount nebo Edeka. Poslední z velkých transakcí byl prodej obchodů Interspar v roce 2014, kdy je koupil Ahold.

Zlevňují komodity, boj skončil

„Proti době, kdy v této zemi maloobchodní řetězce začínaly, je jejich obchodní marže citelně vyšší. Kolem roku 2000 byla pod 20 procent, v roce 2005 dosáhla 22 procent a loni (zatím máme data jen za první tři kvartály) se pro velké řetězce přiblížila 24 procentům. Maloobchodu hraje do noty v posledních letech zlevňování potravinářských komodit, které nepřenášejí v plné míře do cen pro klienty,” řekl Novinkám hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.

„Také mezi řetězci již neprobíhá bratrovražedný boj o podíly na trhu, který by tlačil dolů jejich ceny. A konečně – řetězce méně investují než na začátku svého působení na českém trhu, takže jim i nižší odpisy pomáhají k dosažení vyšších zisků," vysvětluje.

Zákazník je ochoten koupit i zboží s vyšší přidanou hodnotou, což je nezbytný předpoklad k tomu, aby ziskovost obchodu vzrostla
Zdeněk Skála, společnost GfK Czech

Náklady obchodů přitom pomáhá snižovat i pokles cen elektřiny, benzínu a nafty. Platy v maloobchodě podle statistik za poslední dva roky sice stouply zhruba o pět procent, ve srovnání s dalšími obory ale zůstávají nízké - v průměru necelých 19 tisíc hrubého.

Česká ekonomika loni rostla o mimořádná čtyři procenta, nezaměstnanost klesá a lidé se proto nebojí utrácet. Zisky obchodů rostou i přes to, že čeští zákazníci milují nákupy ve slevových akcích.

„Akce a slevy jako magnet pro pozornost a motivace pro konečné rozhodnutí jsou stále důležité. Ale zákazník je ochoten koupit i zboží s vyšší přidanou hodnotou, což je nezbytný předpoklad k tomu, aby ziskovost obchodu vzrostla,“ řekl Novinkám Zdeněk Skála ze společnosti GfK Czech.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám