Zhruba 6,3 miliónu litrů nafty, které sice patří České republice, ale jsou od roku 2010 uloženy v soukromých skladech tajemné firmy Viktoriagrupe v německém Krailingu, a teď se k ním ČR nemůže dostat, mohou fyzicky degradovat dříve, než se je státu podaří po dalších pěti letech vysoudit. V posledních letošních Otázkách Václava Moravce to v neděli připustil šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

„Je možné, že hrozí promlčení případného podvodu za celou situaci,“ uvedl Švagr. Sdělil, že i když věc má na stole česká policie, úřad podá trestní oznámení i v Německu na neznámého pachatele.

Sám by si to do auta nedal

„Riziko zkázy nafty s časem poroste. Už dnes je nafta v Krailingu stará čtyři až pět let,“ konstatoval Švagr. „Žádný znalec vám nedá posudek, že za tři nebo pět let bude nafta naftou. Já bych si ji do auta nedal,“ dodal.

Odmítl se teď zatím vyjádřit k tomu, zda vládě doporučí, aby s německým insolvenčním správcem firmy Viktoriagrupe, jež na sebe vyhlásila úpadek, jednala o mimosoudní dohodě, nebo zda podat žalobu směřující k vydání nafty.

„Doporučení vládě předložím do konce ledna. Insolvenční správce velmi pečlivě monitoruje všechna naše vyjádření. Je to miliardový příběh, kde každý týden vyvstane nová skutečnost. Nedovedl jsem si například představit, že insolvenční správce popře všechny pohledávky ČR,“ uvedl Švagr.

Případ u soudu bude podle něho trvat tři až pět let a náklady budou v desítkách miliónů korun. Ale nejen to. I když případný soud ČR vyhraje, bude muset ze svého stejně nejspíše zaplatit opravu vlečky, aby českou naftu z Německa vůbec dostala zpět. A to je zhruba 12 miliónů korun plus další desítky miliónů za právníky.

Naftová tragikomedie

Případ je bizarní a podle moderátora Moravce asi nezbývá, než se tomu už jen hořce smát. „Vítejte v České republice,“ uzavřel své letošní otázky k této kauze.

V roce 2010 stát podepsal smlouvu s Viktoriagrupe, aniž bylo jasno, komu firma patří. Dodnes nebylo jasně určeno, kdo za takový očividný nesmysl – uskladnit státní naftové rezervy na území cizího státu – vůbec prokazatelně připravil a prosadil. Dlouhou dobu se ani nevědělo, kdo Viktoriagrupe vlastní, a teď se o její vlastnictví v Německu soudí dokonce hned dva subjekty. Fyzická osoba s další firmou. Česko sleduje jejich vyjádření s ohledem na právní prokázání vlastnictví nafty, ale jinak jedná pouze s německým insolvenčním správcem.

Ten navíc podle Švagra dal očividnně najevo, že pokud došlo k podvodu, tak výhradně jen za účasti českých občanů.

Německý insolvenční správce navíc absolutně odmítá uznat, že nafta patří Česku. Jeden německý insolvenční správce tak má zjevně v hrsti celou ČR, jež bude muset přistoupit na mimosoudní dohodu. Z ní vyplynou další obří náklady a zřejmě i to, že o část nafty ČR přijde, jenže na druhou stranu, jak se ukazuje, vleklé soudní řízení bude úplně k ničemu. Než se definitivně soudně rozhodne, všechna nafta stejně degraduje.

Zároveň Švagr uvedl, že to není jediná překvapující kauza s pohonnými hmotami. Podle něho správce Lukoil Aviation neuznal pohledávku státu ve výši 27 miliónů korun za dodávku leteckého paliva, takže i tato věc skončí u soudu.