Podle listu Izvěstija hrozí, že se Gazprom stane „obětí své tendence k megaprojektům“. Společnost podle analytiků Sberbank v posledních letech zbytečně proinvestovala přibližně 2,5 biliónu rublů (podle současného kurzu téměř bilión Kč).

A situace se dál komplikuje – unijní země se kvůli ukrajinské krizi snaží o diverzifikaci svých zdrojů energie a snižují poptávku. Kromě toho Evropská komise obvinila ruský monopol z příliš vysokých cen na východoevropském trhu. Koncern, podle objemu těžby největší na světě, dlouhodobě nevyužívá třetinu svých těžebních a přepravních kapacit, uvedla CNN.

Gigant má největší zásoby plynu
Gazprom disponuje největšími zásobami plynu na světě
Na globálních rezervách se podílí 18 procenty
Má 14 procent celosvětové těžby plynu
Na evropském trhu se podílí zhruba 30 procenty

Plyn bude klesat

Letošní první čtvrtletí tak může podle analytiků být pro Gazprom nadlouho tím nejlepším. Tím spíš, že cena pro Evropu, která v prvním čtvrtletí přesahovala 290 dolarů za tisíc kubíků, klesne podle předpovědí vázaných na pokles cen ropy na celoroční průměr kolem 230 dolarů. Analytici tak předpokládají, že celkově letos tržby firmě klesnou o 27 procent.

Navíc Čína, která řeší vlastní ekonomické potíže, přehodnocuje podle Izvěstijí svou energetickou bilanci. Výsledkem je odklad kontraktu na stavbu dálkového plynovodu z Jamalského poloostrova do Číny, a to „na neurčito“. A nadbytek plynu na trhu brzdí rozvoj nových nalezišť. Firma tak musela odložit například práce na Štokmanovském nalezišti v ruském sektoru Barentsova moře.

Proto Gazprom silně znervózňuje slepá ulička, v níž podle všeho uvízl jeho projekt Turkish Stream, který má rozpočet skoro 14 miliard eur (zhruba 307 mld. Kč). Třecí plochou je sleva na plyn kolem deseti procent a větší podíl na dodávkách pro Evropu, které požaduje Ankara.

Firma ztrácí tržní hodnotu

Firmě také podle statistik již několik let klesá vlastní těžba zemního plynu. Ačkoli by se zdálo, že za to může hlavně snížená poptávka z Evropy, je to i důsledkem stále silnější konkurence na domácím, tedy ruském trhu. Podle analytiků se tu stále více prosazují nezávislí dodavatelé, například Itera, dceřiná firma Rosněfti, nebo Novatek či Surgutněftěgaz.

To vše se podle CNN odrazilo v tom, že zatímco v roce 2008 dosahovala tržní hodnota Gazpromu 360 miliard dolarů, nyní je to jen kolem 55 miliard dolarů. Firma se už nedostala ani mezi stovku nejvýznamnějších globálních firem. Přesto se Gazprom podílí zhruba osmi procenty na celkovém hrubém domácím produktu Ruska.

Slípka snáší zlatá vejce pro Putinovy přátele

Podle agentury Bloomberg má ale firma i jiné úkoly než plnit státní kasu. Prezident Vladimir Putin ji používal nejen pro expanzi do Evropy, ale podle řady spekulací měla také zvyšovat zisk podniků, které vlastní někteří jeho důležití přátelé.

Jde například o „dvorního“ stavitele Gazpromu, firmu Strojgazmontaž, kterou vlastní Arkadij Rotenberg, přítel Putina, uvedl Michail Korčemkin z East European Gas Analysis.