Vyšší příjmy než v Německu mají podle dat Eurostatu Švýcaři – 134,8 procenta průměru EU. Švýcarsko ale není členem Unie. Naopak nejhůře ze srovnávaných zemí si stáli Rumuni, kde příjem domácností dosahoval jen 43,5 procenta průměru Unie.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Obvyklé srovnání ekonomické vyspělosti zemí podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly nemusí být z pohledu životní úrovně lidí zcela vypovídající. Výdaje na HDP nezahrnují totiž jen spotřebu domácností, ale i výdaje vlády a firem, např. na investice, a dále výsledek zahraničního obchodu,“ uvedla vedoucí analytička ČSÚ Drahomíra Dubská. Ve statistice byla zveřejněna pouze procenta z průměru, nikoli nominální příjmy.

Eurostat proto srovnává tzv. hrubý disponibilní příjem domácností v přepočtu na obyvatele. Přihlíží přitom k úrovni cen v dané zemi a započítává do statistiky nejen mzdy a platy, ale i příjmy z podnikání, čisté příjmy z majetku nebo sociální dávky.

Takto podrobné údaje mají statistici k dispozici vždy se zpožděním. Poslední nejaktuálnější data Eurostatu jsou za rok 2013, ČSÚ je uveřejnil tento měsíc.

Srovnání s Řeckem

Domácnosti v Česku měly v roce 2013 své upravené hrubé disponibilní příjmy na obyvatele v paritě kupní síly na úrovni 72,8 procenta EU. Pro srovnání, HDP ČR na obyvatele v paritě kupní síly činil ve stejném roce 82 procent průměru EU. Oproti tomuto ukazateli jsme reálně „chudší“.

Příjmy domácností na Slovensku byly v roce 2013 jen o desetinu procenta nižší než v ČR. O něco nižší byly také v Polsku a v Maďarsku.

Naopak nepatrně lépe na tom byli Řekové se 72,9 procenta unijního průměru. Vzhledem k tvrdým reformám, ke kterým předlužené Atény donutili zahraniční věřitelé, se ale tento poměr za poslední dva roky s největší pravděpodobností zhoršil.