„Není to převratný vynález. Jedná se o klasickou vodní přečerpávací elektrárnu, to specifikum je, že jsme měli odvahu a myšlenku to naistalovat do dolu a využít té svislé výšky asi 580 metrů v jámě, kde ta voda padá spádovým potrubím a pohání turbínu, turbína roztáčí generátor, ten vyrábí elektrickou energii,“ popsal Bartoš, který je zároveň ředitelem firmy FITE. Právě ta spolu s firmami REACONT, SIGMA, se státním podnikem Diamo a s VŠB-Technickou univerzitou Ostrava pilotní projekt spustila.

Na projektu elektrárny pracovaly firmy 4,5 roku, celkové náklady dosáhly 79 miliónů korun, z toho 52 miliónů uhradila státní dotace.

„Celé je to koncipované buďto jako výroba špičkové elektrické energie v době, kdy je nedostatek energie, nebo pro skladování elektrické energie. Když je jí nadbytek, například ze slunce nebo větru, tak se může voda vyčerpat na povrch, tím se vlastně ta energie akumuluje do té vody a pak se spouští v době potřeby dolů,“ uvedl s tím, že elektrárna má výkon asi 650 kilowattů, což stačí pro běžnou spotřebu několika desítek domácností.

Přečerpávací elektrárna v bývalém dole jeremenko

Přečerpávací elektrárna v bývalém dole Jeremenko.

FOTO: Pavel Karban, Právo

„Není to ale zařízení, které bude sloužit k provozním účelům. Je to výzkumné, pilotní zařízení, na kterém se ověřuje spousta principů, které souvisí s důlním prostředím, s agresivitou vod a s dalšími věcmi,“ upozornil Bartoš.

I uzavřený důl lze využít

Těžba černého uhlí na dole Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích skončila v prosinci 1992. Stejně jako tady tak i na dalších uzavřených dolech na Ostravsku se musí slaná důlní voda stále čerpat. Jinak by došlo k zatopení aktivních šachet v karvinské části ostravsko-karvinského revíru. Hladina důlní vody se proto udržuje na zhruba minus 600 metrech.

Podle Bartoše je řada možností, jak vodu, která je slaná a má teplotu kolem 26 stupňů Celsia, využít. „Důlní vody by se daly odsolit a mohly by sloužit jako unikátní zásobárna pitné vody pro mimořádné události. Dala by se využívat teplota vody, šestadvacet stupňů je ideální zdroj pro tepelné čerpadlo, pro vytápění a dala by se využít i v balneoprovozech, při volnočasových aktivitách, například ve vodním parku,“ nastínil a dodal, že projekt prokázal, že i důl, který už netěží, je ještě využitelný.

„Tento projekt je dobrou ukázkou toho, že spojení akademických institucí s praxí může přinášet zajímavé a hlavně efektivní výsledky,“ poukázal vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala.

Jak na skladování elektřiny

Kromě něj se pátečního slavnostního spuštění ojedinělé elektrárny do provozu v hloubce necelých 600 metrů pod povrchem zúčastnil i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). „Ať už se vydáme v energetické politice tou cestou, kterou navrhuje Česká republika, to znamená, že v roce 2040 bude 50 procent elektřiny z jaderných elektráren a 25 procent z obnovitelných zdrojů, nebo tou cestou, kterou chce jít Německo, to znamená dominance obnovitelných zdrojů, tak vzniká problém skladování elektřiny,“ připomněl.

Přečerpávací elektrárna v bývalém dole Jeremenko

Přečerpávací elektrárna v bývalém dole Jeremenko.

FOTO: Pavel Karban

Mládek nastínil, že právě problematika skladování elektřiny je největší výzva pro energetiku do budoucna. „A jsem rád, že toto je alespoň malý příspěvek k řešení toho obrovského problému, jak při těch nových představách při snižování emisí CO2 zajistit, aby ta elektřina byla skladována z dob, kdy je jí nadbytek, do dob, kdy je nejvíce zapotřebí. A toto je jeden z pokusů, ve který chci doufat, že bude úspěšný. Každopádně se mu budeme věnovat, vyhodnocovat a podle toho se bude odvíjet i další politika v této oblasti,“ poznamenal ministr průmyslu.