Za půjčky z EFSM ručí všechny unijní státy. Ministři financí několika zemí mimo eurozónu včetně českého ministra Andreje Babiše dali tento týden jasně najevo, že se jim podobná půjčka Aténám nelíbí. „Problémy Řecka jsou problém eurozóny,“ řekl v úterý Babiš z jednání v Bruselu Novinkám.

Podmínkou pro vyplacení peněz má podle návrhu komise být, že Atény ve středu schválí první reformní kroky dohodnuté na nedávném summitu eurozóny.

„Eurozóna chce do svých problémů zatáhnout i ostatní státy EU. Slibuje si od toho rozdělení rizik mezi více aktérů a pokouší se o posílení zájmu nečlenů eurozóny na jejím zachování – půjde také o jejich peníze,“ komentoval pro Novinky postup Bruselu politolog a ekonom působící v Německu Petr Robejšek.

Podle něj se především jedná o to, co nejpevněji připoutat nečleny eurozóny na celý integrační projekt. „Je totiž zřejmé, že nikdo, kdo má špetku zdravého rozumu, nebude mít chuť se stát členem tak dezolátního spolku jako eurozóna, ačkoli to při vstupu do EU slíbil,“ dodal Robejšek.

Řecko musí v pondělí poslat splátku ECB

Mezi další možnosti překlenovacího financování Řecka patří podle ČTK například bilaterální úvěry od jednotlivých zemí nebo využití zisků Evropské centrální banky (ECB) z dříve nakoupených řeckých dluhopisů.

Eurozóna se v pondělí dohodla na dalším záchranném programu pro Řecko. Atény ale musí ve středu začít se schvalováním prvních reforem, a teprve poté formálně začnou rozhovory o pomoci. Řecko bude potřebovat podle materiálu z dílny ministrů financí eurozóny ve tříletém programu 82 až 86 miliard eur (přes 2,3 biliónu korun). Již do 20. července ale potřebuje získat sedm miliard eur, a to mimo jiné na splátku pro ECB (ve výši 3,5 miliardy eur).