O více než tři procenta podle studie letos porostou vedle Česka i ekonomiky Slovenska, Polska, Maďarska a Rumunska.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ministerstvo financí v poslední dubnové prognóze očekává letos růst 2,7 procenta. Ve druhé půlce července ale zveřejní nový odhad, který podle analytiků výrazně vylepší. OECD v červnu vylepšila odhad růstu v ČR pro letošek na 3,1 procenta.

Části regionu, která je v Evropské unii, se daří lépe díky hlubší integraci s eurozónou. Poptávka v zemích platících eurem se podle studie odrazila ode dna a pomáhá i příliv peněz díky kvantitativnímu uvolňováním ze strany Evropské centrální banky (ECB).

 Odhad růstu HDP zemí střední a východní Evropy  (v %)

Předpověď pro 2015
Předpověď pro 2016
Členské státy EU
Bulharsko2.12.4
Chorvatsko0.30.8
Polsko3.83.9
Rumunsko3.73.4
Slovensko3.23.3
Slovinsko2.32.2
Česká republika3.82.7
Maďarsko3.22.9
Kandidáti na členství v EU a další
Bosna a Hercegovina2.03.5
Rusko-3.4-1.6
Srbsko0.21.5
Turecko2.72.4
Ukrajina-13.02.0
Zdroj:UniCredit Economics & FI/FX Research

„Ve střední Evropě se růst upevnil. Rusko a Ukrajina se nadále potápějí hlouběji do recese, jelikož vliv pádu cen komodit ještě umocnily jejich vzájemné geopolitické napětí a související sankce proti Rusku,“ píše se v analýze.

Ekonomikám střední Evropy pomáhá růst investic, reálných příjmů a ukončování mnohaletého procesu oddlužování, který začal jako následek globální finanční krize v roce 2008.

Ukrajina propadne až o 13 procent

Na druhou stranu Rusko a Ukrajina letos zůstanou v recesi. Vedle důsledku konfliktu na východní Ukrajině, ekonomických sankcí a poklesu cen ropy a dalších komodit k tomu přispívá i nedostatek strukturálních změn v těchto ekonomikách.

Výhled je pro každou zemi značně odlišný. Na Ukrajině nyní skutečný HDP pravděpodobně poklesne až o 12 či 13 procent a jakékoli oživení je podmíněno zajištěním dodatečných oficiálních financí a dosažením trvalého řešení situace na východě země, uvádí studie.

„V Rusku se recese zdá být mírnější, ale potrvá mnohem déle. To by se mělo projevit nejen stabilizací cen ropy a rublu, ale také zpožděnou reakcí na propad poptávky. Zároveň se zdá, že vyhlídky na obrat k lepšímu jsou tlumeny dlouholetou strukturální slabostí a následky mezinárodních sankcí,“ dodává.