K první nezávazné schůzce údajně nedávno došlo. Dospět k dohodě ale nebude snadné. Podle tuzemských úřadů dluží firma státu za naftu, daně, cla a penále přibližně 1,5 miliardy korun.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Viktoriagruppe však dál trvá na tom, že se žádná nafta neztratila. Dokud se nádrže v Kraillingu nevyvezou, nemůže podle ní nikdo s jistotou tvrdit, že ano, natož kolik. Kromě toho údajně Celní a Finanční správa nejednaly vždy zcela v souladu se zákony, a způsobily tak firmě Viktoriagruppe majetkovou újmu v řádu desítek až stovek miliónů korun.

Firma úřadům vyčítá diskriminační postup

Podle zdroje Práva by si společnost, která obchodovala s Českou republikou od roku 2004 až do loňského léta bezproblémově, představovala řešení vyrovnáním vzájemných nároků.

Čtěte také:
O ztracenou naftu v Německu se Česko bude soudit
Německý správce předběžně popřel pohledávky ČR vůči Viktoriagruppe za 1,8 miliardy

Bude se chtít opřít o to, co se dělo na přelomu pololetí roku 2014, kdy byla česká pobočka Viktoriagruppe delegována ze správy Celního úřadu pro Středočeský kraj pod dohled Celního úřadu v Hradci Králové.

Se změnou místní příslušnosti úřadu byla firma přinucena zaplatit nové ručení za daňový sklad, protože Celní úřad ve středních Čechách odmítl jistinu ve výši 60 miliónů korun převést a ponechal si ji další tři měsíce.

Firmy musela platit dvakrát

Naopak Celní úřad v Hradci Králové tři měsíce nepočkal a dožadoval se její okamžité úhrady, navíc ve dvojnásobné výši. Viktoriagruppe sice zažádala o odklad platby, její žádosti však úřad nevyhověl.

Samotný fakt, že firma musela ručit za daňový sklad, je přitom k diskusi. Podle zákona o spotřební dani totiž společnost, která ochraňuje nouzové rezervy státu, jistinu za daňový sklad platit nemusí. Viktoriagruppe musela, a to hned dvakrát.

Proč zvolila Celní správa směrem k Viktoriagruppe zrovna tento postup, nechtěl nikdo z oslovených úředníků Celní správy Právu komentovat.

Německý insolvenční správce si stojí za rozhodnutím, že nafta uložená v podzemních nádržích v bavorském Kraillingu České republice nepatří

Podobně nekompromisní postoj zaujala ve stejné době i Finanční správa při vymáhání DPH. Společnost tak měla během jednoho měsíce zaplatit státu okolo dvou set miliónů korun.

Tím vyčerpala veškeré volné finanční prostředky, nezbyly peníze na výplaty zaměstnanců ani další povinné odvody a výsledkem byla v prosinci vyhlášená insolvence. Následovalo zablokování české státní nafty na území cizího státu a zpochybnění možnosti získat zpět dlužné částky.

Přitom až do popsané intervence správců daně (Finanční a Celní správy v červenci 2014) neměla Viktoriagruppe vůči státu ani jiným třetím osobám žádný dluh. Proto se nabízí otázka, zda při postupu úřadů státní správy k subjektu, který má v ochraňování státní nouzovou naftu, nešlo o cílenou destabilizaci prosperující společnosti. Předseda představenstva společnosti Petr Malý podal na postup Specializovaného finančního úřadu stížnost, která byla podle jeho vyjádření uznána jako oprávněná.

Žalovat správce?

Majetek firmy nyní spravuje německý insolvenční správce Mirko Möllen, který opakovaně vlastnické právo České republiky k naftě neuznal. Naopak si stojí za rozhodnutím, že nafta uložená v podzemních nádržích v bavorském Kraillingu České republice nepatří a že její odvoz zpět do Česka nepovolí. Vedení firmy Viktoriagruppe podle informací Práva čeká na to, zda by bylo možné jednání s českými úřady zahájit.

Pohledávky státu, tedy Finanční a Celní správy, stejně jako úřadu Správy státních hmotných rezerv, jsou z insolvenčního řízení zatím podmínečně vyloučeny. Naplnily se tak obavy zdroje z Generálního ředitelství cel, který už v říjnu loňského roku upozorňoval na to, že insolvence je nejhorší scénář, který by v dané situaci mohl nastat. Stát se sice o svoje pohledávky může přihlásit, ale insolvenční správce ho do insolvenčního řízení nemusí pustit. Což se i děje.

Chce-li Česko dosáhnout vyjmutí své nafty z konkurzní podstaty, aby tak zabránilo jejímu prodeji, mělo by podat žalobu proti insolvenčnímu správci na vynětí věci. Informaci, zda byla tato konkrétní žaloba podána, však Právu nepotvrdila ani Správa státních hmotných rezerv, ani Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který případ nyní řeší.

Přitom podáním žaloby by si Česká republika pojistila situaci, kdy by byl výnos z prodeje nafty použit na uspokojení pohledávek ostatních věřitelů společnosti Viktoriagruppe.

Skutečnost, že by se Viktoriagruppe skutečně chtěla s českým státem dohodnout, zatím žádný ze zainteresovaných úřadů nepotvrdil. Pohledávka je v kompetenci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který k případu Viktoriagruppe zřídil zvláštní pracovní skupinu. „Případem Viktoriagruppe se nyní zabývá pracovní tým, který úzce spolupracuje s Celní a Finanční správou a Správou státních hmotných rezerv,“ sdělil Právu mluvčí úřadu Pavel Hortig. Konkrétní kroky ovšem sdělit odmítl.