Minulý týden se totiž ukázalo, že bude nutné odepsat dalších 5 až 9 miliard eur z kapitálu fondu Heta, což je nástupce zkrachovalé hypoteční banky Hypo Alpe Adria. Rakouský ministr financí Jörg Schelling pak oznámil, že vláda už nedá další peníze na záruky zemské vlády pro tuto banku za téměř 11 miliard eur.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Stát neručí za korutanské zemské záruky. Vláda nebude na Heta plýtvat dalšími eury z peněz daňových poplatníků,“ prohlásil. Rakouské poplatníky stál zatím krach banky 5,5 miliardy eur, další miliardu musí vídeňská vláda ještě splatit za svou část záruk.

Nyní tedy musí najít řešení půlmiliónová země u hranic se Slovinskem. Neuspěje-li, čeká eurozónu první velký krach srovnatelný s finančním pádem Detroitu v roce 2013.

Vídeň zatím rozhodla odložit splátky dluhů z Heta do června 2016. Tím se odkládá i konkurz. Nyní je nutné zjistit, kolik peněz bude nutné odepsat. Podle zdrojů listu Der Standard se budou muset i nejlépe postavení věřitelé vzdát půlky peněz. V Rakousku už platí nové zásady, podle nichž následky krachů bank přebírají věřitelé, nikoli stát jako dosud.

Korutanský hejtman Peter Kaiser řekl, že země neodpovídá za dluhy, dokud fond Heta nebude prohlášen za zkrachovalý. Pak by se Korutany ocitly v „dramatické situaci“ – nebylo by z čeho platit mzdy veřejných zaměstnanců ani provoz nemocnic či škol. „Korutany mají roční rozpočet 2,2 mld. eur,“ připomněl a dodal, že země není s to obsloužit pětkrát větší dluh vzniklý ze záruk za banku.

Věřiteli Heta jsou pojišťovny, penzijní fondy i Světová banka. „Věřitelé jistě mohou žalovat. A tohle by byla nejhorší ze všech právních bitev. Spousta advokátů by se radovala, neboť procesní náklady by byly nezměrné,“ varoval ekonom Stephan Schulmeister.

Neblahé dědictví Haiderových časů

I politik Stefan Petzner upozornil: „Investoři z Curychu mi již volali a hrozili agresivními právními kroky proti Korutanům i Rakousku. Republika se může připravit na vlnu žalob.“

Záruky za Hypo Alpe Adria převzala korutanská vláda před 11 lety, za vlády kontroverzního hejtmana Jörga Haidera. Banka si tak na kapitálových trzích zajistila půjčky za výhodné úroky.

Jörg Haider

Jörg Haider zemřel v roce 2008 při autonehodě

FOTO: Dominic Ebenbichler , Reuters

Tehdy ještě nikdo netušil, že za pár let udeří ničivá krize. Ta měla za následek prudký pokles kurzů měn na Balkáně a ve středovýchodní Evropě. Rakouské banky poskytovaly tamním lidem půjčky, a hlavně dlouhodobé hypotéky ve valutách. Když kurz národních měn klesl, lidé nedokázali splácet. Například v Maďarsku vláda prosadila povinný převod půjček na forint, aby dlužníky před dopady padajícího kurzu uchránila.

Agentura Fitch srazila rating Rakouska

Pro Heta se poslední ranou stalo uvolnění kurzu švýcarského franku. Ten do ledna kopíroval kurz eura, pak však jeho hodnota prudce stoupla. I to dál srazilo kapitál fondu: bude třeba odepsat další nesplatitelné půjčky. Objevují se ale i obvinění ze špatného hospodaření.

Korutany nejsou jedinou oblastí v EU, která dala bankám záruky. Do podobné situace se podle britského The Daily Telegraph může dostat i Sicílie či belgické Valonsko. Kvůli problémům bank srazila agentura Fitch již minulý měsíc rating Rakouska. Varovala, že tamní banky investovaly v Rusku, na Ukrajině a ve zbytku východní Evropy 194 miliard eur – asi tři pětiny HDP sousední země.