Celkově oživení české ekonomiky tak není podle ekonomů ohroženo, je totiž taženo především domácí poptávkou a ne zahraničním obchodem.

Rubl po pondělním zvýšení úrokové sazby ruskou centrální bankou v úterý ráno mírně posílil, pak ale prudce oslabil a nakrátko prolomil hranici 80 rublů za dolar. [celá zpráva]

"Pokud by ruská ekonomika ztratila v příštím roce tři procenta, mohlo by to podle mého názoru ukousnout z českého růstu okolo 0,3 procentního bodu," uvedl hlavní ekonom Ery Jan Bureš. I podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška propad ruského HDP sníží růstu české ekonomiky o 0,3 až 0,4 procentního bodu.

"Hloubku propadu ruského HDP je těžké odhadnout dřív, než dojde ke stabilizaci ceny ropy," upozornil. Růst českého HDP ekonomové v příštím roce odhadují kolem 2,4 procenta.

Hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda očekává oslabení vzájemného obchodu RuskaNěmecka a Ruska a zemí eurozóny, což bude mít zprostředkovaně vliv na český zahraniční obchod.

"Na druhou stranu, tuzemská ekonomika roste v průběhu roku stále zřetelněji díky domácí poptávce, role zahraničního obchodu již není tak určující, jako byla například při krátkodechém oživení v roce 2011," uvedl.

Plyn nezlevní, platíme ho v dolarech

Padající rubl sám o sobě podle Bureše ale nemá výraznější dopad na středoevropské ekonomiky. "Může ovšem způsobit problém individuálním exportérům, kteří fakturují v rublech a nemají své pozice zajištěné," dodal.

Za současných okolností je podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka slabý rubl pro Rusko přítěží, neboť zdražuje dovážené zboží pro firmy i domácnosti. "Z pohledu českých firem se prostor pro vývoz do Ruska dále zužuje. V říjnu se vývoz z ČR do Ruska v meziročním srovnání propadl o 18,5 procenta. Kvůli rublu se pokles může dále prohloubit," uvedl.

Naopak Česko z Ruska dováží především komodity, se kterými se většinou obchoduje v dolarech. "Pokles kurzu rublu tedy dovoz ropy, zemního plynu a dalších komodit nezlevní," dodal Marek.