Šéf Gazpromu dodal, že firma tento návrh studuje. Rusko nyní pracuje na snížení své závislosti na evropském trhu, a to zejména pomocí dodávek do Číny.

O výstavbě plynovodu z Ruska do Japonska se podle agentury Reuters spekuluje již po desetiletí, projekt by však mohl čelit různým překážkám.

Jeho realizaci by mohl zkomplikovat například spor, který země vedou kvůli Kurilským ostrovům v Tichém oceánu. Sovětská armáda se ostrovů zmocnila na konci druhé světové války. Od té doby tento územní spor kazí diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi a brání podpisu mírové smlouvy mezi Ruskem a Japonskem.

Čína může nahradit Evropu

Rusko nyní čím dál více přesunuje pozornost k asijským trhům poté, co se stalo terčem sankcí západních zemí kvůli svému postupu vůči Ukrajině. V neděli podepsalo v Pekingu rámcovou smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu do Číny, a to takzvanou západní cestou. Podle Millera by se Čína díky těmto dodávkám mohla stát větším odběratelem ruského plynu než Evropa.

Západní cestou by měl proudit plyn z nalezišť v západní Sibiři. Dodávky by v rámci plánovaného třicetiletého kontraktu měly dosahovat 30 miliard krychlových metrů plynu ročně. Podle šéfa Gazpromu již byly sjednány hlavní podmínky kontraktu, včetně časového harmonogramu po výstavbu plynovodu Altaj.

Gazprom již dříve podepsal dohodu, podle které má do Číny dodávat takzvanou východní cestou 38 miliard krychlových metrů plynu ročně. Tato dohoda v hodnotě 400 miliard dolarů (téměř devět biliónů korun) počítá s přepravou plynu z nalezišť ve východní Sibiři pomocí plynovodu Síla Sibiře, který je od září ve výstavbě. [celá zpráva]