Ukázalo se, že se od tohoto kroku nedají očekávat takové úspory, jaké vedení společnosti původně předpokládalo, uvedl předseda Odborového sdružení železničářů a zároveň člen dozorčí rady Jaroslav Pejša. Automaty měly během tří let nahradit část pokladních přepážek v 80 největších tuzemských stanicích. Současně s tím plánoval dopravce ve třech vlnách propouštět i nadpočetné pokladní. Z velké části mělo ale jít o přirozené odchody do důchodu, klasické výpovědi tak měly představovat jen menší část.

Podle Joklíka dopravce použije peníze, které by bylo nutné vynaložit na pořízení automatů, raději pro financování vozidlového parku, což je v současné situaci prioritní. V květnu musí ČD například splatit velkou část ze 100 miliónů eur zhruba (2,7 miliardy korun) za nákup sedmi souprav rychlovlaků Railjet. Dopravce už dříve uvedl, že si kvůli splacení této částky bude muset vzít úvěr.

Původně měly podle plánů ČD v každé větší zastávce vždy dva automaty nahradit jednu klasickou přepážku. Úplně se ale dopravce klasických pokladen zbavit nechtěl s tím, že pokladny považuje za službu zákazníkům, kteří upřednostňují klasické odbavení před samoobslužným, nebo kteří mají dotazy týkající se jejich plánované cesty.

Přestože ještě před pár lety představovaly jízdenkové automaty potenciálně zajímavou alternativu pro nákup jízdenek na pokladně, dnes roste především zájem o nákup jízdenek přes internet, který je pro cestující pohodlnější. Počet takto prodaných dokladů se v posledních třech letech téměř ztrojnásobil a ČD ročně tímto způsobem prodají miliony jízdenek, uvedl Joklík. Počet klasických jízdenkových automatů Českých drah se na proti tomu za toto období nikterak nezměnil a zůstává jich v provozu 30.