Návrh podle něj bude možnou součástí připravované novely upravující hospodaření záložen. Novelu předloženou ministerstvem financí loni parlament před předčasnými volbami nestihl schválit.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Ukazuje se, že stabilita ve finančním sektoru, konkrétně v družstevních záložnách, nebyla posílena, a proto přicházíme s rozšířením té novely,“ řekl Tomšík. Cílem podle něho má být zvýšení stability družstevních záložen a posílení principu členství. Při členské schůzi by tak měl mít podle návrhu centrální banky každý člen pouze jeden hlas bez ohledu na to, kolik členských vkladů zaplatil.

„Ve chvíli, kdy by byl jeden člen jeden hlas, byl by řídící kontrolní systém stabilnější,“ poznamenal viceguvernér. Podobný systém podle něj funguje v USA, Kanadě, na Novém Zélandě či v Austrálii.

Kampeličky jen do pěti miliard

Prosazení podobného systému ale potřebuje větší politickou shodu. „Je otázka, jestli budeme tlačit na tento princip anebo si řekneme: Pojďme družstevnictví posílit ještě jinak,“ řekl. Variantou, kterou ČNB nabízí, je návrh, aby družstevní záložny mohly půjčovat peníze pouze svým členům.

„Aby opravdu viděly, kdo si bere úvěry, jak to funguje,“ uvedl Tomšík. Novela by měla mimo jiné zabránit opakování situace zkrachovalého Metropolitního spořitelního družstva, které takzvaným bílým koňům poskytovalo stamiliónové úvěry. V současném návrhu zůstala omezení z loňské novely. Podle nich by bilance kampeličky nesměla přesáhnout pět miliard korun a tyto finanční ústavy by navíc oproti bankám měly přispívat dvojnásobnou částkou do Fondu pojištění vkladů.