„Měření hluku je velmi složité, naměřené hodnoty v jednotlivých místech vypovídají o hlučnosti skupiny zdrojů, ale nelze spolehlivě oddělit podíl firmy od dalších průmyslových zdrojů,“ upozornila mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a dodala, že v areálu AMO sídlí i další firmy, které hluk v noci produkují. A stejně i v okolí, kde je například kyslíkárna, pila nebo firmy Bastro či Teplotechna.

Také odborník na akustiku z VŠB-TUO Michal Weisz souhlasí s tím, že hluk v jednom místě je výsledkem součtu hluku z více zdrojů. „Aby se dalo spolehlivě určit, jaký hluk produkuje Mittal, tak by se v něm muselo všechno odstavit, a změřit hluk, který produkují ostatní zdroje.“

Hlučnost je nadlimitní

Žalobu kvůli hluku podal v roce 2008 jeden z obyvatel ostravské části Radvanice a Bartovice. Podle rozsudku musí AMO omezit hluk strojů a zařízení tak, aby hlasitost v určeném okolí nepřesáhla od 22. do 6. hodiny 40 decibelů. Žalobu zpracovával Ekologický právní servis (EPS). „Jsem rád, že se soudy přiklonily na stranu slabších. Ani fakt, že se jedná o velkou průmyslovou zónu, automaticky neznamená, že si provozovatelé mohou dělat, co chtějí,“ uvedl právník EPS Jan Šrytr.

Podle něj potvrdily všechny posudky, že hygienický limit hlučnosti je překračovaný. „Při měření záleží na několika faktorech, jako je počasí a další podmínky. V těch lepších bylo překročení limitu okolo dvou, při těch horších mezi osmi až deseti decibely,“ poukázal advokát s tím, že soud zohlednil také fakt, že žalobce vlastní nemovitost již 70 let a fakticky neměl šanci účastnit se projednávání výjimek z hlučnosti.

„Firma se v průběhu řízení navíc sama bodla do zad, když tvrdila, že náprava situace by vyšla na zhruba 180 miliónů korun, což je skutečně jen miniaturní zlomek čistého zisku, který od roku 2003 vytvořila,“ sdělil Šrytr, který se u soudu „opřel“ také o nález Ústavního soudu v případu pražské magistrály.

Snižovat hluk je těžší než bojovat s emisemi

AMO proti rozsudku argumentuje i tím, že všechna zařízení provozovala v souladu s platnou hlukovou výjimkou udělenou Krajskou hygienickou stanicí. Platnost výjimky vypršela na konci loňského roku, firma žádá o novou. „Naměřené hodnoty byly vždy v rozsahu výjimky, přes den splňují zákonný limit bez výjimky od roku 2011, přes noc se postupně snižují. Měření na konci roku 2013 prokázala, že pouze v jednom bodě z osmi byl prokazatelně překročen noční limit 40 decibelů,“ doplnila Černá Dvořáková.

Připomněla, že AMO dosud řešil palčivější problém, ovzduší, a do minimalizace vlivu výroby na jeho čistotu investovala huť miliardy korun. S předstihem tak plní limity, které budou v EU závazné až za několik let.

„Bojovat s hlukem je daleko těžší než snižovat emise. Všechny provozy a zařízení vydávají zvuky a s nárůstem ekologických investic jich každý rok přibývá. Je to složitý proces, ukazuje se, že opatření se musí realizovat postupně, aby se vyhodnotil jejich dopad a zaktualizoval další postup. Chceme realizovat investice na snižování hlučnosti tak, aby byly co nejúčinnější,“ objasnila s tím, že v posledních letech do snižování hluku firma investovala stovky miliónů.

„Postupně realizujeme opatření, která jsou založená na doporučení hlukové studie. Například vloni jsme nainstalovali speciální tlumiče hluku do čtyř komínů aglomerace Jih a kolem jsme postavili protihlukové panely. Tím jsme utlumili hluk z komínů o 18 decibelů a potlačili i na poslech nepříjemnou zvukovou frekvenci 315 hertzů, kterou hluková studie označila za obtěžující,“ nastínila.