Babiš tak reagoval na nedělní zprávu polského týdeníku Wprost na webu, že se polští výrobci potravin po nástupu Babiše do funkce místopředsedy české vlády obávají, že je majitel mocné zemědělsko-průmyslové skupiny Agrofert bude s pomocí koaličních partnerů chtít vytlačit z českého trhu. [celá zpráva]

„Pro polské potravinářské výrobce je to neblahá zpráva. Ten člověk je schopen všeho. Máme velké obavy, protože tento český podnikatel vede už dva roky bezohlednou válku s polskými potravinami,“ řekl o Babišově vstupu do vlády ředitel Polského svazu výrobců potravin Andrzej Gantner.

„Asi 16 procent potravin prodávaných na českém trhu pochází z Polska a my jsme tento trh dobývali kousek po kousku. Češi do výroby potravin neinvestovali, nemodernizovali produkci a místo toho ochotně přijímali výrobky z dovozu. Díky tomu jsou dnes polské potraviny levnější a lepší než české,“ citoval v neděli polský týdeník Andrzeje Falińského, ředitele Polské organizace obchodu a služeb.

Do Poláků se pustila Potravinářská komora

Proti tvrzením polských potravinářů se ohradila i Potravinářská komora ČR. „Potravinářská komora ČR zásadně nesouhlasí s výrokem ředitele Polské organizace obchodu a služeb. České potravinářské společnosti investovaly do modernizace a inovací potravinářské výroby řádově desítky miliard korun již před vstupem do Evropské unie v roce 2004 a řadí se tak mezi evropskou i světovou špičku potravinářských podniků v oblasti inovací výroby,“ uvedla mluvčí komory Jarmila Štolcová.

Podle Štolcové nebyli polští výrobci schopni v mnoha případech vyhovět ani předpisům Evropské unie týkajícím se minimálních standardů. „Příkladem z poslední doby můžeme uvést nedodržení standardů chovu nosnic dle nařízení EU v roce 2012 či výrobu masných výrobků z uhynulých zvířat v polském Biala Rawska, která byla odhalena v loňském roce,“ dodala mluvčí.

Sérii zpráv o problematických polských potravinách v ČR započala v roce 2012 takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Loni se například na českém trhu objevilo koňské výsekové maso z Polska obsahující analgetikum fenylbutazon, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě.