Článek
Babiš tak reagoval na nedělní zprávu polského týdeníku Wprost na webu, že se polští výrobci potravin po nástupu Babiše do funkce místopředsedy české vlády obávají, že je majitel mocné zemědělsko-průmyslové skupiny Agrofert bude s pomocí koaličních partnerů chtít vytlačit z českého trhu. [celá zpráva]
„Pro polské potravinářské výrobce je to neblahá zpráva. Ten člověk je schopen všeho. Máme velké obavy, protože tento český podnikatel vede už dva roky bezohlednou válku s polskými potravinami,“ řekl o Babišově vstupu do vlády ředitel Polského svazu výrobců potravin Andrzej Gantner.
„Asi 16 procent potravin prodávaných na českém trhu pochází z Polska a my jsme tento trh dobývali kousek po kousku. Češi do výroby potravin neinvestovali, nemodernizovali produkci a místo toho ochotně přijímali výrobky z dovozu. Díky tomu jsou dnes polské potraviny levnější a lepší než české,“ citoval v neděli polský týdeník Andrzeje Falińského, ředitele Polské organizace obchodu a služeb.
Do Poláků se pustila Potravinářská komora
Proti tvrzením polských potravinářů se ohradila i Potravinářská komora ČR. „Potravinářská komora ČR zásadně nesouhlasí s výrokem ředitele Polské organizace obchodu a služeb. České potravinářské společnosti investovaly do modernizace a inovací potravinářské výroby řádově desítky miliard korun již před vstupem do Evropské unie v roce 2004 a řadí se tak mezi evropskou i světovou špičku potravinářských podniků v oblasti inovací výroby,“ uvedla mluvčí komory Jarmila Štolcová.
Podle Štolcové nebyli polští výrobci schopni v mnoha případech vyhovět ani předpisům Evropské unie týkajícím se minimálních standardů. „Příkladem z poslední doby můžeme uvést nedodržení standardů chovu nosnic dle nařízení EU v roce 2012 či výrobu masných výrobků z uhynulých zvířat v polském Biala Rawska, která byla odhalena v loňském roce,“ dodala mluvčí.
Sérii zpráv o problematických polských potravinách v ČR započala v roce 2012 takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Loni se například na českém trhu objevilo koňské výsekové maso z Polska obsahující analgetikum fenylbutazon, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě.