Podle ekonoma Pavla Sobíška z UniCredit Bank může inflace statní dluh reálně snížit, jen přijde-li nečekaně a investoři jsou přesvědčeni, že brzy opět klesne. Jinak inflace vyvolá zvýšení nominálních úrokových sazeb a prodraží obsluhu státního dluhu. „To se myslím v našich podmínkách stane, protože ČNB dává najevo, že korunu hned tak nenechá opět posílit,“ dodal Sobíšek.

Vývoj státního dluhu od roku 1993

Vývoj státního dluhu od roku 1993

FOTO: David Ryneš, Novinky

Obecná ekonomická poučka sice říká, že inflace dluh znehodnocuje, ale to podle analytika Michala Kozuba platí při dlouhodobé inflaci, v horizontu desítek let. „Jeden rok na tom výrazně nic nezmění, navíc dvouprocentní inflace není nic velkého,“ sdělil Kozub s tím, že státnímu, respektive veřejnému dluhu vyšší inflace výrazně nepomůže.

Pokud jde o zahraniční dluh, tak slabší koruna může znamenat vyšší náklady na splátky dluhu. Stejně tak i domácí dluh je částečně vedený v dluhopisech, které mají protiinflační doložku.

Hovořit o nějakém snižování státního dluhu inflací je možná trochu přehnanéanalytik Jiří Šimek

„To znamená, že majitelům bude vyplacená prémie ve výši inflace, a proto ani tady nijak nepomůže vyšší inflace ke snížení dluhu,“ vysvětlil Kozub. Česko dlouhodobě nemá problém se splácením svého dluhu.

ČNB v současné době cílí na dvouprocentní inflaci. Maximálně ji podle analytika Václava Frančeho z Raiffeisenbank nechá krátkodobě zvýšit na tři procenta, ale pak začne měnovou politiku opět utahovat. To je podle Frančeho příliš málo na nějaké citelné „umazání“ státního dluhu.

Podobně i analytik Jiří Šimek ze společnosti Citfin připomněl, že obecně sice inflace zvýhodňuje dlužníky a znevýhodňuje věřitele, což je v případě deflace naopak, ale inflace i po intervencích bude stále velmi nízká.

„Takže hovořit o nějakém snižování státního dluhu inflací je možná trochu přehnané,“ uvedl Šimek. Například v roce 2008 byla inflace 6,3 procenta, což je mnohem vyšší, než bude letos a příští rok.