„V letech 2000 až 2003 panoval takový boom výstavby golfových hřišť, že někteří mluvili o Česku jako o novém golfovém ráji střední a východní Evropy. Tato idea se však rozhodně nenaplnila,“ prohlásil prezident Beroun Golf Clubu Vojtěch Matějček na konferenci o bariérách v cestovním ruchu, zaštítěné vládní agenturou CzechTourism, která se konala v rámci listopadového fóra Pražský právnický podzim.

Sice máme ze všech zemí ve střední a východní Evropě nejvíce registrovaných golfistů, zhruba 45 tisíc ve sto sedmdesáti klubech, ale cizinci, na jejichž nadité peněženky se investoři tolik těšili, tvoří příjmy golfových hřišť celkově z pouhých tří procent.

„S výjimkou Mariánských Lázní a Karlových Varů. Tam jezdí zahraniční návštěvníci za golfem více, ale jinak se do ČR nehrnou. Ceny jsou zde vyšší než jejich očekávání. Jedou na východ, takže předpokládají, že je to tady levnější. A není. Navíc služby jsou mnohde stále, i po dvaceti letech, žalostné,“ míní Matějček.

Mezinárodní úroveň splňuje sotva třetina hřišť

Z celkových 90 golfových hřišť podle něho splňuje mezinárodní standard sotva třetina. Vytíženost je přibližně 60procentní, což je dáno i pro golfisty u nás nejistým počasím.

„Navíc na golf u nás chodí i lidi, kteří se neumějí chovat a oblékat, přičemž Němci, Angličané a Skoti jsou zvyklí na určitý standard i v tomto ohledu,“ dodal Matějček.

Potvrdil, že golf je stále trnem v oku mnohých Čechů, „ať už ze  sociálních důvodů či ve jménu ochrany životního prostředí.“

Kauza „Lid versus golf Klánovice“

Příkladem byla kauza „Lid versus golf Klánovice.“ Záměr rozšířit golfové hřiště v Klánovickém lese v Praze zpět na úroveň jako ve 30. letech minulého století narazil na silný odpor místních občanů, kteří argumentovali, že by padlo přibližně deset procent lesa.

Menší golfový resort zde ještě donedávna fungoval, ale golfistům to už nestačilo. Investorovi se ale ani po letech dohadování nepodařilo velkolepý projekt na rozšíření prosadit.

Vše zatím dopadlo tak, že majitel, úspěšný pražský právník, nakonec zcela uzavřel i dosavadní resort s restaurací. Objekt se nepoužívá už přes rok a vážní zájemci o koupi klánovického golfu se očividně nehrnou.

Investice do golfového hřiště není totiž podle Matějčka dnes v reálném čase příliš návratná.

„Odpor proti golfu jsme zažili i v Berouně, kdy si například místní lehali pod automobily přijíždějících golfistů,“ konstatoval Matějček.

Golf je považován za zábavu smetánky. „Může ale být levnější, než lyžování. Roční členství v klubu mne stojí zhruba patnáct tisíc, vybavení kolem desítky,“ řekl Právu na konferenci o cestovním ruchu jeden z manažerů.