Kraus uvedl, že o tom, jak se bude odvolávat, se rozhodnou jeho advokáti, až dostanou písemně nepravomocný rozsudek. „Z toho, co já vím a co jsem slyšel u soudu, soud nezohlednil žádné argumenty obhajoby. Směřovali (k tomu), abychom vysvětlili kontext devadesátých let, kontext české transformace. Každá jednotlivá operace byla naprosto legální. Ve všech zemích, kde se prováděla.“

Za hlavní ale Kraus považuje, že MUS funguje: „My jsme MUS zachránili, je respektovanou firmou s dobrými vyhlídkami a zaměstnává tisíce lidí.“

ČTĚTE TAKÉ: Nikdy jsem neporušoval zákony, tvrdí bývalý spolumajitel Mostecké uhelné

Odmítl i námitku, že po nástupu nového managementu spojeného se skupinou okolo Antonína Koláčka, ke které patřil, se zisková společnost propadla v roce 1997 do ztráty, která se v roce 1998 ještě prohloubila. MUS po nástupu nového vedení začal půjčovat peníze společnostem, v nichž byli jeho manažeři.

Podle něj se MUS dostal do problémů, kvůli krizi z roku 1997. „Výsledky byly dány ne prací managementu, ale finanční krizí z roku 1998. V roce 1999 MUS zasáhl naplno útlum (zájmu o hnědé uhlí), ztráta byla 1,5 miliardy, ČEZ jednostranně porušil závazky na odběr (hnědého uhlí).“ Podle něj měla krize dopadnout jen na MUS.

Cena za MUS byla adekvátní

Za adekvátní považuje i cenu, za kterou společnost koupil za Zemanovy vlády „MUS nebyla koupena za babku, ale za reálnou hodnotu.“ Dodal, že akcionáři nabízeli odkoupení MUS ještě o rok dříve za Tošovského vlády. Podle něj ale Fond národního majetku na nabídku nereagoval.

Také tvrdil, že původně manažerům bylo slíbeno deset až patnáct procent, ale pak přišel materiál s nabídkou tří procent.

Několikrát zopakoval: „MUS dopadla dobře a byla zachráněná, je to dnes prosperující společnost. Ovládnutí MUS bylo ku prospěchu společnosti, jejích akcionářů i zaměstnanců. Provedli jsme MUS krizovým obdobím, tento fakt nikdo nezohlednil v žádném z procesů, které se vedou ve dvou zemích současně.“