V dalších třech letech budou mít nájemníci podle schváleného harmonogramu možnost odkoupit dalších zhruba 2670 bytů, mimo jiné na sídlištích ve Vysočanech, Strašnicích, Stodůlkách, na Černém Mostě a v Řepích. Do prodeje půjdou v dalších fázích větší technologické celky, ze všech etap privatizace by tak Praha podle odhadů měla získat asi čtyři miliardy korun. Jak s penězi naloží, není zatím rozhodnuto. Část by ale měla směřovat do sociálních projektů.

Podmínky prodeje, který se připravuje zhruba čtyři roky, zastupitelé odhlasovali loni v květnu. Praha prodává především celé domy, a to bytovým družstvům, která si jejich obyvatelé založí. Pokud nájemníci nebudou chtít dům koupit, zůstane v majetku města.

Cena se někomu zdá vysoká

Cena vychází ze znaleckých posudků. Podle některých místních obyvatel nejsou ale všechny domy v dobrém stavu a bude se do nich muset investovat. Prodejní cenu proto považují za vysokou. S takovými argumenty vystoupila i komunistická zastupitelka Marta Semelová.

Dlouhý ale není přesvědčen, zda lze hlasovat o jiné ceně, než která je dána posudkem. Město jako prodávající podle něj nemůže brát v úvahu, kolik peněz má kupující. „Pokud nastane situace, že bytové družstvo odmítne byt koupit, nic se nestane,“ řekl.

„Domnívám se, že cena skutečně odpovídá tomu, abychom prodej uskutečnili s péčí řádného hospodáře,“ řekl zastupitel Ivan Kabický (ODS). Město podle něj nemůže majetek prodávat pod cenou.

Nejvíc bytů prodalo hlavní město a radnice v privatizaci v 90. letech. Praha v současnosti vlastní asi 10 900 bytů. Celkem 4265 z nich ale nesmí prodat. Důvodem je to, že na jejich výstavbu v minulosti čerpala státní dotace. Zbavit se chce hlavně bytů, jejichž nájemníci mají smlouvy na dobu neurčitou.