Potomky k tomu povzbudilo české i slovenské uznání nezákonnosti poválečného odsouzení J. A. Bati jako kolaboranta. Jedná se přitom o rozsáhlý majetek a akcie znárodněné firmy Baťa, a. s., Zlín za minimálně desítky miliard korun.

„Potomci Jana Antonína Bati uvažují o tom, že se budou náhrady škody domáhat přes mezinárodní soud ve Štrasburku. Nemají jinou možnost,“ řekl Belza.

J. A. Baťa byl v roce 1947 československým Národním soudem v nepřítomnosti označen za zrádce kvůli údajné kolaboraci s nacisty. Česká republika ho rehabilitovala v roce 2007. Nyní jeho trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku zrušil i slovenský soud.

O vyplacení náhrady škody v Česku žádá asi pět rodinných větví potomků J. A. Bati. Ty přes právní zástupce požádaly o náhradu ministerstvo financí, to však její výši stanovit odmítlo. „Bohužel náhradu se zatím stát zdráhá poskytnout. Část rodiny se proto obrátila na soudy,“ řekl Právu Marek Belza.

„Nadšeni ale z toho nejsou. Případ Jana Antonína Bati se již dostal i k Ústavnímu soudu ČR, v Česku tedy prošel všemi justičními stupni. Celkový výsledek byl ale negativní. České úřady a soudy neuznaly práva dědiců kvůli nedodání vyžádaných podkladů,“ dodal Belza.

Továrny, zámky, akcie

Celosvětově uznávanou firmu Baťa, a. s., Zlín získal po smrti Tomáše Bati v roce 1932 jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Stát mu po druhé světové válce odebral především průmyslové areály ve Zlíně, Třebíči, Zruči nad Sázavou a Sezimově Ústí. Ale také zámek Napajedla a celou síť československých prodejen a obchodních domů firmy Baťa, kterou po revoluci v roce 1989 získal Tomáš Baťa junior, synovec Jana Antonína Bati.

Na Slovensku vlastnila firma Baťa Bojnický zámek, továrnu v Partizánském a řadu dalších nemovitostí. Významnou část náhrady škody však tvoří rovněž akcie znárodněné firmy Baťa, a. s., Zlín a dalších desítek menších společností.

„Je těžké se nyní bavit o určité částce, protože Jan Antonín Baťa žádal český stát o náhradu v roce 1948. A v té době to spočítal na dvě stě miliónů tehdejších dolarů. Nyní je otázka, jaký je kurz dnešního dolaru vůči tehdejšímu,“ poznamenal Belza.

Potomci žijí v Brazílii

V roce 1941 odjel Jan Antonín Baťa do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny. Baťova vnučka Dolores Bata Arambasic již dříve z Brazílie naznačila, že by se mělo jednat až o pět miliard dolarů.

V minulosti se odškodnění podařilo na Československu vymoci jen některým podnikatelům, kteří odešli do emigrace.

„Státy, do kterých odešli, totiž s tehdejším Československem odmítaly uzavírat důležité mezinárodní smlouvy a podmiňovaly to vyplacením náhrady jejich občanům. To byly jediné případy, kdy byla náhrada poskytnuta,“ konstatoval Belza.