Vyplývá to z Business indexu České spořitelny (ČS), který porovnává podnikatelské prostředí ve 27 členských zemích EU.

Česko bylo na konci loňského roku v celkovém hodnocení Business Indexu na lichotivém osmém místě. Nejlepší podmínky pro podnikání byly podle ČS v pobaltských zemích, následovaných Bulharskem, Slovenskem, Slovinskem a Rumunskem. Naopak na chvostu unijního žebříčku skončily Řecko, Malta a Itálie.

Zajímavostí je nízká atraktivita podnikatelského prostředí velkých ekonomik – Francie je až sedmá od konce a Německo ještě o dvě příčky horší. Hlavním důvodem jsou drahá pracovní síla a poměrně vysoké korporátní daně.

Index ČS shrnuje do jednoho čísla sedm faktorů, které jsou důležitým podkladem pro podnikatele rozhodujícího se o investici v zahraničí. Vedle cen elektřiny a dopravní infrastruktury to je i průměrný očekávaný růst HDP, úročení úvěrů, náklady práce, výdaje spojené se založením podniku a celkové daňové zatížení.

Mezi další důležité ukazatele, které však jakýkoliv souhrnný index může jen obtížně zahrnout, by mohly podle odborníků patřit úroveň vzdělanosti zaměstnanců, investiční pobídky, míra korupce, či vymahatelnost práva.

Česká republika podle ČS boduje hlavně nízkými náklady práce, poměrně slušným očekávaným růstem HDP v pětiletém horizontu a a nízkými daněmi.

Elektřina u nás prudce zdražila

„Naopak cena elektrické energie není po přepočtu do společné evropské měny příliš nízká. Prostor ke zlepšení se určitě nachází i na úrovni institucionálního prostředí, v našem indexu reprezentované náklady založení podniku. Poměrně prozíravým tahem by mohlo být i obnovení stavby dálnic,“ poznamenal Jan Jedlička z EU Office České spořitelny, která Business Index sestavuje. V ukazateli hustoty dálnic je ČR až na 16. místě

Cena elektrické energie pro firmy vzrostla v Česku od roku 2007 do loňska o 26 procent. „To by nemuselo být nic zvláštního, kdyby obdobně cena energie rostla i v ostatních státech. Cena energie v ostatních státech v průměru rostla, nicméně v ČR bylo tempo růstu rychlejší,“ upozornil Jedlička.

Ve srovnání se ostatními zeměmi EU tak Česko z hlediska firemních nákladů na elektřinu spadlo za posledních pět let z 12. na 20. místo. Jedním z hlavních důvodů je, že už několik let u nás elektřinu významně prodražují povinné příspěvky na obnovitelné zdroje. Podobně rychle jako u firem rostou v Česku také ceny elektřiny pro domácnosti.

Nejlevnější ceny energií mají podle ČS nejmladší členové EU – Bulharsko a Rumunsko. Na třetím místě je ale bohatá Francie. Velmi dobře se v tomto ohledu umístily také jinak drahé Švédsko, Finsko a Lucembursko. Naopak nejdražší je cena elektřiny na Kypru a na Maltě, tedy v ostrovních zemích, které se jen obtížně napojují na vnitroevropský trh.

ČR láká nízkými náklady práce

Ještě v roce 2007 měli podnikatelé v Česku podle analytiků spořitelny třetí nejlevnější úvěry z celé Evropy. V následujících letech nicméně ČR tuto výhodu ztrácela a loni se v tomto ukazateli umístila až na 12. místě. Náklady práce, jejichž hlavní složkou jsou mzdy a odvody na sociální pojištění, jsou ale pro firmy u nás stále poměrně nízké, ČR se v tomto ohledu drží na 9. místě v EU.

„Postupné propadání žebříčkem nemusí být způsobeno tím, že něco zkazíme. Může to být způsobené také pasivitou – zatímco všichni ostatní konají, my stojíme na místě. To je lze ukázat na příkladu nákladů založení podniku. Zatímco ve velké části Evropy se tyto náklady snaží odbourat, v ČR zůstávají prakticky stejné,“ upozornil Jedlička s tím, že Česko se tak od roku 2008 propadlo ze 14. na 19. místo.

Prognózy se zhoršily

Prognózy ekonomického růstu Evropy se v posledních letech výrazně zhoršily. Nejlépe se podle Jedličky z hlediska očekávaného výkonu ekonomiky umístilo loni Polsko, které profituje z velkého a silného vnitřního trhu. Mezi roky 2012 až 2016 čeká průměrný růst přesahující 3,4 % ročně. Naopak ČR s průměrným tempem růstu, odhadovaným pro příští pětiletí na 2,54 %, skončila na 8. místě.

„V dnešní době Polákům jejich ekonomiku leckdo závidí. Naopak není asi žádným překvapením, že nejpesimističtější budoucnost MMF předpovídá státům na jihu Evropy,“ konstatoval Jedlička.

Posledním ukazatelem indexu ČS je tzv. efektivní daňová sazba, tedy sazba při přepočteném srovnatelném daňovém základu. Ta byla během posledních let poměrně výrazně snížena. „Reforma veřejných financí uvedená v roce 2008 vládou Mirka Topolánka postupně snížila efektivní korporátní zdanění z původních 21 % na 16,7 %,“ připomněl Jedlička.

Česko se tak z hlediska daňové výhodnosti pro firmy posunulo z 12. místa v roce 2008 na osmé místo v loňském roce, což odpovídá i jeho celkovému umístění v indexu ČS.