„Když jsme minulý týden zaplatili státním úředníkům, zbylo ve vládní pokladně 217 dolarů. Vládní finance jsou teď ve stavu paralýzy,“ přiznal v úterý novinářům ministr financí Tendai Biti.

O zimbabwské ekonomice se přitom v poslední době hovořilo s mírným optimismem, zněly výroky o odražení se ode dna a pomalém oživení. Podle předpovědí má zimbabwská ekonomika letos růst o pět procent poté, co země v důsledku hyperinflace umožnila peněžní směnu také v jihoafrických randech a amerických dolarech.

OSN ovšem varovala, že 1,7 miliónu lidí v Zimbabwe čelí hladu a na potravinovou pomoc pro ně bude letos potřeba 131 miliónů dolarů (zhruba 2,5 miliardy korun). Jak navíc upozornil britský deník The Guardian, nemá Zimbabwe peníze na březnové referendum o nové ústavě, která zahrnuje omezení pravomocí prezidenta. Volební komise proto žádá o pomoc ze zahraničí. K organizaci referenda je třeba 104 miliónů dolarů (téměř dvě miliardy korun).

Z diamantů stát nic nemá

“Prohlášení ministra Bitiho ukazuje, že ekonomika se nachází na jednotce intenzivní péče. Je to přitom malá a tradiční ekonomika, takže ministr Biti nemá moc prostoru, kde hledat další prostředky. Měli bychom se ptát, kde končí některé výnosy,” komentovala ředitelka sdružení organizací Crisis in Zimbabwe McDonald Lewanika.

Narážela na zisky z prodeje diamantů, jichž podle přiznání úřadů jen loni Zimbabwe prodalo za 685 miliónů dolarů (bezmála 13 miliard korun). Strana Hnutí za demokratickou změnu (MDC), k níž patří i ministr Biti, tvrdí, že většina peněz jde do kapes 88letého prezidenta Roberta Mugabeho a kumpánů z jeho strany Zanu-PF. „Peníze z diamantů do státní pokladny nejdou,“ potvrdil mluvčí MDC Douglas Mwonzora.