Coene tak v podstatě v souvislosti s Řeckem vyjadřuje tytéž postoje jako šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. Proti odpuštění části dluhu se však vehementně staví Německo, největší přispěvatel peněz do záchranných fondů 17členné eurozóny. Podle německých představitelů je tento krok v rozporu s německým právem.[celá zpráva]

Banky, pojišťovny a další soukromí investoři počátkem tohoto roku nakonec kývli a Řecku snížili hodnotu jeho pohledávek za zhruba 206 miliard eur o 53,5 procenta.

Nestačí to ale a pohledávky musí odepsat další věřitelé.

Podle odhadů vylétne řecký dluh v příštím roce na téměř 190 procent HDP.

Ve světle toho je pak značně nepravděpodobné, že by se do roku 2020 dostal na 120 procent HDP. Tato hodnota je podle MMF nutná pro dlouhodobou udržitelnost v sektoru veřejných financích.

Coene také vyjádřil znepokojení nad Španělskem, jehož výnosy z 10letých vládních dluhopisů se před nedávnem opět překročila kritickou šestiprocentní hranici, informovala agentura Reuters.

„Španělsko naléhavě potřebuje požádat o pomoc,“ sdělil Coene. ECB by poté mohla v rámci pomoci začít vykupovat španělské vládní dluhopisy, což by se mělo vztahovat i na další, krizí zasažené země.