ŽDB Drátovna má v současnosti roční tržby okolo 3,2 miliardy korun, přičemž 80 procent výroby směřuje do zahraničí. Závod se orientuje především na trhy, jako je Polsko, Německo či Česká republika, ale mezi zákazníky se najde například i Brazílie, Nový Zéland či Kanada.

„ŽDB Drátovna vyrábí především ocelové kordy pneumatik, různá lana, ale také třeba pružinové dráty pro výrobu nábytku,“ uvedl výkonný ředitel ŽDB Drátovna Janusz Szkuta. V současnosti má ŽDB Drátovna 1100 zaměstnanců a tento počet se s příchodem nového majitele, tedy Třineckých železáren, měnit nemá. „Chceme tento byznys rozvíjet a nadále s lidmi, kteří tu práci dělají velmi dobře, počítáme,“ sdělil Czudek.

Posílení pozic

Závod na výrobu taženého drátu se tak stává největším drátovenským podnikem pod křídly Třineckých železáren. „Tato akvizice pro nás znamená významné posílení produktového portfolia i postavení v této oblasti. Výroba drátu v bohumínském závodě má tradici přesahující 125 let a její propojení s existující drátovenskou výrobou Třineckých železáren představuje výrazný strategický růst v této oblasti,“ řekl Czudek.

Zároveň dodal, že oblast Bohumína není pro Třinecké železárny novým územím. „V této oblasti už provozujeme univerzální válcovací trať,“ doplnil. Součástí transakce je i dohoda o užší a dlouhodobé spolupráci Třineckých železáren se strojírenskou společností Bonatrans Group, předním světovým výrobcem železničních kol a dvojkolí. „Tato dlouhodobá dohoda zajišťuje oběma stranám rozšíření dlouhodobé spolupráce v dodávkách a odběrech oceli,“ vysvětlil Czudek.

Zisk ŽDB Drátovna je podle Czudka logický krok i z historického hlediska. „Skutečná spolupráce začala už ve dvacátých letech minulého století, kdy drátovnu koupila Báňská hutní společnost, aby měly drát z Třince na další zpracování,“ přiblížil Czudek. „Po druhé světové válce byla ale firma znárodněna a Třinecké železárny od hutí a drátoven v Bohumíně odtrženy,“ doplnil.