Článek
Během pěti týdnů války Spojené státy a Izrael zasáhly nejméně 17 tisíc cílů. Nebyly to jen vojenské strategické body, ale také továrny, železniční, silniční, přístavní infrastruktura a vládní budovy. Údery zasáhly i zařízení vyrábějící materiály, jako je ocel, potřebná k opravám, a provozy, například petrochemie, které přinášejí finance.
Izrael si vzal na mušku osm petrochemických závodů na jihozápadě Íránu. Poškozeny byly také dvě hlavní íránské ocelárny, Mobarakeh Steel Company v Isfahánu a Khuzestan Steel poblíž Ahvázu, připomíná list The Wall Street Journal.
Petrochemický průmysl, když nepočítáme ropu, tvoří téměř polovinu íránského exportu. V roce 2023 přinesl Teheránu 18 miliard dolarů. Díky oceli získal Írán sedm miliard dolarů ročně.
„Útoky nejsou náhodné,“ řekl Kevan Harris, odborník na íránský ekonomický rozvoj z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Cílí na části ekonomiky, které jsou orientovány na export a přinášejí devizy,“ dodal. Obnova země proto bude komplikovaná kvůli vzájemně propojené povaze škod.
„Mám pocit, že rozsah zničení je nyní mnohem horší než za války mezi Íránem a Irákem,“ řekl Kaveh Ehsani, docent mezinárodních studií na DePaul University v Chicagu. V tomto konfliktu, který trval od roku 1980 do 1988, zemřel až milion Íránců a Iráčanů a lidé žili roky v přídělovém systému. Tato válka se většinou odehrávala v zákopech poblíž hranic. Nynější konflikt se ale dostal do mnoha městských oblastí.
Neodvezená ropa se hromadí. Hrozí zastavení těžby
Už před úderem Spojených států se Írán zmítal v ekonomické krizi, což je výsledek roky trvajícího modelu, který stavěl raketové programy a armádu nad ekonomiku. Tlak mezinárodních sankcí a špatného hospodaření vyhnaly na počátku letošního roku stovky tisíc lidí do ulic.
Údery a současná blokáda íránských přístavů ze strany USA dostávají zemi do kolapsového stavu. Podle odhadu analytičky Miad Malekiové bude blokáda stát Írán přibližně 435 milionů dolarů denně, včetně 276 milionů dolarů ztraceného vývozu, převážně ropy a petrochemikálií.
Íránská ropa, kterou nelze vyvézt, naplní zásobní nádrže země během dvou až tří týdnů, což by donutilo zemi zastavit další těžbu, uvedl poskytovatel dat Vortexa. Ztráty závisí na několika faktorech, včetně toho, jak přísná se americká blokáda ukáže, uvedla Sara Vakhshouriová, zakladatelka a prezidentka poradenské firmy SVB Energy International.
Bombardování výrobních zařízení uprostřed hluboké recese a rychle se znehodnocující měny zhorší nezaměstnanost. Íránci, které oslovil The Wall Street Journal, uvedli, že ekonomické škody jsou již patrné v nedostatku dodávek a ztrátě pracovních míst.
Když začátkem tohoto měsíce zasáhl úder petrochemickou rafinerii ve městě Šíráz, přerušil dodávky hnojiv vyráběných tímto zařízením a distribuovaných po celé zemi, uvedl 25letý student, jehož otec je farmář na opačném konci země, v provincii Mazandaran. Sestra jeho přítelkyně přišla o práci v továrně kvůli rozsáhlým škodám na ocelářském průmyslu a širšímu dodavatelskému řetězci.
Podle Hadího Kahalzadeha, ekonoma a bývalého úředníka íránské Organizace sociálního zabezpečení, je ohroženo až 12 milionů pracovních míst, což je téměř polovina íránské pracovní síly. Samotné narušení ocelářského průmyslu ohrožuje více než 5,5 milionu pracovních míst a dalších 1,2 milionu ohrožených pracovních míst je v petrochemickém a farmaceutickém průmyslu. Ztráty pracovních míst v takovém rozsahu se rozšíří do oblastí, jako je maloobchod.
„Sektory nejvíce zasažené americkými a izraelskými leteckými údery představují základní pilíře zaměstnanosti a výroby,“ uvedl Kahalzadeh.
Ačkoliv íránská kontrola Hormuzského průlivu a schopnost zasáhnout cíle v celém zálivu mu dávají určitou páku při jednáních se Spojenými státy, kolaps hospodářství mu omezuje prostor pro manévrování. Analytici se proto shodují v tom, že dohoda přijde, protože si Írán nemůže dovolit opak.
