Pak vám nezbývá nic jiného než zamířit za prací do banky, ale na vedoucí funkci, nikoliv za přepážku. Vyplatí se zamířit do kabiny letadla či otevřít si právní kancelář. Všude tam si vyděláte podstatně více, než byla loni v ČR průměrná mzda. Nebo stačí výborně ovládat obráběcí stroj a můžete pobírat 25 i více tisíc korun hrubého měsíčně. Hlad po špičkových dělnících, kteří mají průmyslovku, umějí světový jazyk, takže mohou komunikovat s montéry linek a špičkových strojů ze zahraničí, je totiž stále větší. Takových dělníků je málo a firmy je přeplácejí.

Pro vysoký plat je zapotřebí bydlet v pohraničí a jako pendler využívat při určování platu kursových rozdílů. Ale i zde je bezpodmínečně nutná velmi dobrá znalost cizího jazyka.

Dobře placený zaměstnanec by měl mít vysokou školu, k tomu stáž v zahraničí, věk do čtyřiceti, znalost minimálně dvou jazyků, ovládat počítač, shodují se experti. Pak musíte mít ještě štěstí, nebo dobrého známého ve firmě, kam nastupujete.

Ideál? Muž z velkého města

Současně je nutné být ale zaměstnán v Praze či minimálně v Brně u zahraniční firmy a být muž, dodávají. Při stanovení výše platů totiž stále větší roli hraje krajové a okresní umístění firmy. Podle Českého statistického úřadu se platy v průměru v jednotlivých okresech liší až o 2000 korun.

Loni představovala průměrná mzda v České republice 16 917 korun. V Hradeckém kraji přitom podle ČSÚ nedosáhla patnácti tisíc. Více než průměrných 16 917 korun si vydělávají zaměstnanci jen ve čtvrtině okresů v Česku.

Pracovat za průměrnou mzdu v Jeseníku a v Praze znamená v hrubé mzdě rozdíl také deset tisíc korun. Jestliže v Praze se v jednotlivých obvodech v průměru vydělávalo 21 až 24 tisíc korun, v Mladé Boleslavi to bylo 18 872 korun, v Plzni 17 553 korun, v Ostravě 17 543, ale v Jeseníku pouze 12 919 korun, v Jindřichově Hradci 13 287 korun, v Písku 13 364 korun a v Náchodě 13 519 korun.